PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Oficiální diskografie domácí „sadistic“ thrashové legendy dosud končila v roce 1997 živou nahrávkou „Na východní frontě boj!“. Od té doby, kdo ví, KRYPTOR byl i nebyl, koncertoval i nekoncertoval a přestože zřejmě nikdy nevyhlásil definitivní rozpadnutí, není vůbec jisté, že se tomu tak v některých okamžicích skutečně nestalo. Ostatně výběrové album s výmluvným (a typicky kryptorovsky přímočarým) názvem „Best Of Fuck Off!!!“, které poměrně v tichosti vydali k pětadvacátému výročí vzniku kapely na konci loňského roku domácí MetalGate Records, o tom také tak trochu svědčí. Je totiž, jak zřejmo, první studiovou nahrávkou KRYPTORU po osmnácti letech, což je na pozadí právě zmíněného čtvrtstoletí vskutku málokdy vídaná nahrávací pauza.
Výběry toho nejlepšího jsou vždy tak trochu ošemetnou záležitostí, pročež bývá záhodno jim dodat alespoň nějakého toho lesku výjimečnosti. Toho si ovšem kapela, momentálně tvořená odvěkým hlavním motorem Filipem Robovskim, jeho bratrem Robertem a úplně původním zpěvákem Michalem Roháčkem (jinak také ASSESSOR), byla dobře vědoma, a vsadila proto při novém zaznamenávání klasického materiálu i na dva jakési „bonusy“. Tím prvním bylo hostování bubenického jména v tuzemských vodách z nejzvučnějších, totiž Martina Škaroupky, a tím druhým i dvě zbrusu nové skladby, a sice „Pripjať – město mladých“ a „Otcova puška s uřezanou hlavní“.
Finálním výsledkem je sympatická kolekce, která má potenciál potěšit pamětníky objektivním výběrem „toho nejlepšího“, výborným zvukem, podpořeným jistým výkonem „Marthuse“, a oběma zmíněnými novinkovými autorskými pokusy, které rozhodně nezní jako nějaká na koleně ušmudlaná thrashová znouzectnost. Jediné, co by snad mohlo být trochu hůřeji skousnutelné, je poněkud nejistý výkon Michala Roháčka, který v některých věcech, zejména tedy ze začátku alba (třeba „Rychlost vítězí“ nebo „Klášterní tajemství“) působí spíše jako Jan Haubert z VISACÍHO ZÁMKU než jako Marcel „Pípa“ Novotný alias hlas, který je s KRYPTOREM spojen prakticky pupeční šňůrou. A samozřejmě, může se na to konto klidně stát, že na „tenhle“ KRYPTOR si budete muset nějakou chvíli zvykat, jestli si tedy na něj vůbec zvyknete.
Tak jako tak jsou ovšem strážci klášterního tajemství pevnou součástí české národní metalové historie a podobné album si určitě zasloužili. Je jen škoda, že přichází po tak předlouhém studiovém půstu, v němž se mohlo ještě leccos zajímavého odehrát (nebo nahrát), a že by se tím pádem mohlo stát poněkud smutným epitafem. Nu, snad to tak KRYPTOR na koncertních pódiích a třeba i znovu ve studiu nenechají dopadnout.
Dokud KRYPTOR žije, rychlost vítězí.
7 / 10
Michal Roháček
- zpěv
Robert Robovski
- kytara
Filip Robovski
- baskytara
Martin Škaroupka j. h.
- bicí
1. Marquis de Sade
2. Rychlost vítězi
3. Justiční omyl
4. Klášterní tajemství
5. Pripjať - město mladých
6. Greedpeace
7. Vlčí vdova
8. Maniak (Fucker)
9. To se nemělo stát
10. Noc
11. Smrt je samozřejmost
12. Vraždící řetězy
13. Otcova puška s uřezanou hlavní
14. Hooligans
15. Lepra
16. Proroctví satanovo
17. Osudové pouto
18. Samuel
19. Charon
Vydáno: 2012
Vydavatel: MetalGate
Stopáž: 76:33
Produkce: Filip Robovski
Studio: Professional Sound/Faust Studio Praha
Česky zpívaného metalu není nikdy dost. Alespoň já to tak určitě mám !
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.