Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Táto pätica bradatých chlapíkov síce pôsobí ako partia čudákov odkiaľsi z predmestia amerického zapadákova, ako vystrihnutého zo scenára filmu GUMMO, avšak imidž je tentokrát fakt to posledné, čo si treba všímať.
Hudobná stránka INTER ARMA je totiž veľmi vysoko nad priemerom, pričom si hneď na úvod recenzie dovolím odvážne tvrdiť, že veľa tak skvelých „metalovo-nemetalových“ albumov, ako je „Sky Burial“, tento rok nevyšlo a zrejme už ani nevyjde.
INTER ARMA zhmotnili veľmi eklektický, ale zároveň vyrovnaný mash-up štýlov, ktoré síce korenia dávno v rockovej histórii, ale ich finálne vyznenie na aktuálnom albume je nanajvýš svieže a originálne.
Je to celkom zvláštne, ak sú vašim fundamentálnym hudobným spojivom pri skladaní piesní art rock made in 70´s, americana, staromilský sludge a v Spojených štátoch dnes veľmi obľúbený black metal. INTER ARMA však vôbec nie sú len o akomsi bezbrehom a nevkusnom miešaní zdanlivo nesúvisiacich žánrov. Naopak. Ich skladby sú organicky znejúce a výpravné celky, ktoré vás aj napriek svojej mnohokrát neľudskej dĺžke nútia byť v strehu.
„Sky Burial“ odštartuje v takmer deathovom tempe nekompromisný nárez „Survival Fires“, ktorý sa však po chvíľke prehupne do atmosférického, industriálne ladeného sludgeu, ako vystrihnutého z „Through Silver In Blood" od NEUROSIS, a v vzápätí sa preladí až na akýsi „južansko-ambientný“ uspávací mód.
V týchto momentoch INTER ARMA pripomenú najmä vynikajúcich U.S. CHRISTMAS. Agresívne a zbesilé momenty sa miesia so snovým hypnotickým rockom, ktorý vrcholí v návaloch geniálnych gitarových sól, podobne ako u „maximalistov“ z CRIPPLED BLACK PHOENIX. Až na to, že týmto sympatickým bradáčom nerobí problém po vyše desiatich minútach artrockového brnkania spustiť blackmetalové peklo („Long Road Home“ I + II !!!).
Vyše hodinová nahrávka kulminuje v poslednej, titulnej skladbe, „Sky Burial“, ktorej neľudská gradácia vyústi až do šialených lámaných matematických rytmamov.
INTER ARMA nahrali jednoducho vynikajúci album. Ide o číry hudobný synkretizmus, ktorý spája to najlepšie z európskej hudobnej tradície (britský rock a severský metal) s tou americkou - či už starou (folk/southern/americana), alebo novou (sludgecore).
INTER ARMA nahráli bez debat výtečnou desku, kterou bych po prvním poslechu jednoznačně zařadil spíše do stájí Neurot Records, než pod střechu Relapse. Temný black metalem huštěný sludge, ve kterém se ryzí kovové riffy topí v syrných oparech neurčitých rozleptaných ploch má velmi specifickou atmosféru. Prašnou, děsivou, hypnotickou a neusmířenou současně. Jsem přesvědčen o tom, že v době, kdy se naplní kniha Zjevení a vyjedou čtyři apokalyptičtí jezdci, toto bude hudba, která dunět pod kopytami čtvrtého z nich a předznamenávat příchod pekla na čtvrtinu země. INTER ARMA stvořili nelítostnou valivou depresivní kolekci, kterou naplnili velmi silným fluidem. Musím tu zmínit i mé pochybnosti, zdali ji pekelníci z Richmondu dokáží se stejnou kvalitou představit i živě. Z toho co jsem měl možnost zatím vidět, ten pocit, zatím nemám.
10. června 2013
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
Scavenger
8 / 10
Ten obal nádherně vystihuje parádní atmosféru tohoto velmi podařeného alba.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.