Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Marylandští rockeři CLUTCH si více než dvě desetiletí drží velmi solidní skladatelskou formu. Začátkem letošního roku do jejich diskografie přibyla další řadová deska. Pojďme tedy prozkoumat, zda-li si Američané, i na podesáté, udrželi status kapely, která své fanoušky sice těžko překvapí, ale téměř zaručeně nezklame.
Po názvem „Earth Rocker“ se v první řadě honosí veškeré standardní ctnosti souboru. Těmi jsou především dosti hrubě (až stoner-rockově) laděné kytary, patřičně dohušťované rytmickou sekcí a pekelným přednesem frotmana Neila Fallona (viz. hned titulní a po čertech hutný vál). Jedním z nejvýraznějších rysů nové kolekce je značné kladení důrazu na přímočařejší a daleko agresivnější vyznění, než tomu bylo zvykem v minulosti.
Hlavně v první polovině se novinka opravdu valí jako mohutná vlna nukleárního výbuchu, jež nekompromisně smete vše co je jí připlete do cesty. Samozřejmě se nezapomíná na houpavou melodiku, táhlé a pořádně výživné kytarové vyhrávky („Mr. Freedom“). Kapele navíc nedělá nejmenší problém sepsat chytlavou hitovku, orámovanou pěkně skočným refrénem. Jako jednu z mnoha budu jmenovat úžasnou pecku „Crucial Velocity“, o které si troufám říci, že se stane jednou z nejpovedenějších rockových skladeb letošní sezóny.
Přestože si CLUTCH stále drhnou tu svojí písničku, tak rozhodně nenudí. Právě naopak, působí neustále hodně svěže a kolikrát svým specifickým způsobem i neotřele. Tajemství tkví v tom, že umí navodit čistokrevné rockové „retro“ napětí a toto dokáží s minimem prostředků (stejně jako tomu bylo na předchůdci, i tady nevyužívají klávesy) příkladně stupňovat. Kapele se nadmíru daří předkládat živelný kytarový riffing doprovázený vydatnými porcemi přitažlivých sólíček, obzvláštně pak v rychlejších flácích, jakými jsou svištící uragány „Unto The Breach“, „Cyborg Bette“ nebo „D.C. Sound Attack!“, jež je navíc příhodně vyšperkovaná foukací harmonikou.
Dvojce pomalejších skladeb („The Face“) zase nepostrádá, i díky Fallonovu vyprávění („Gone Cold“), pro CLUTCH tolik charakteristickou příjemnou táhlost, známou z jejich prvopočáteční tvorby. Kapela tyto dvě položky chytře umístnila přesně do středu rozpisky, protože si včas a správně uvědomila, že by přetrvávající a drtivá intenzita první pětice mohla mít zničující efekt pro další vývoj opusu. Posluchače tak připravuje na druhou hudebně rozvážnější polovinu. Na té se nedá nevyzdvihnout fantasticky rozjímavá, na středním tempu vystavěná „Oh, Isabella“, jež opět dokáže vykládat vysoké kytarové karty. Jedná se v podstatě o nejvýpravnější a po hudební stránce jednu nejrozmanitějších skladeb, jejíž stopáž však zabírá něco málo přes pět minut, tudíž i zde máme malý důkaz o současném skladatelsky střídmějším a syrovějším, nikoliv však jednotvárném, směřování kvarteta.
„Earth Rocker“ je zkrátka vyzrálá, strhující, avšak nekomplikovaná rocková deska, ze které především sálá hudební nadšení, radost, ale i notná dávka životního nadhledu (viz. i textová složka). Její tvůrci, sympatičtí týpci, s více než čtyřiceti křížky na krku přesně vědí jaká je jejich pozice a tržní potenciál a určitě nemají žádné ambice se někam přílišně tlačit (deska opět vychází na jejich labelu Weathermaker Music). Chtělo by se říci, že pánové z CLUTCH nahráli album přímo úměrné svému věku, ze kterého čiší vyrovnanost, zkušenost, přetrvávající odhodlání a síla.
1. Earth Rocker
2. Crucial Velocity
3. Mr. Freedom
4. D.C. Sound Attack!
5. Unto The Breach
6. Gone Cold
7. The Face
8. Book, Saddle, & Go
9. Cyborg Bette
10. Oh, Isabella
11. The Wolf Man Kindly Requests…
Diskografie
Sunrise On Slaughter Beach (2022) Book Of Bad Decisions (2018) Psychic Warfare (2015) Earth Rocker (2013) Strange Cousins From The West (2009) From Beale Street To Oblivion (2007) Pitchfork & Lost Needles (2005) Robot Hive / Exodus (2005) Blast Tyrant (2004) Slow Hole To China (Rare and Unreleased) (2003) Live At The Googolplex (2002) Pure Rock Fury (2001) Jam Room (1999) Pitchfork (CD reedice) (1999) The Elephant Riders (1998) Impetus EP (1997) Clutch (1995) Transnational Speedway League: Anthems, Anecdotes & Undeniable Truths (1993) Passive Restraints EP (1992) Pitchfork 7'' (1991)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 15. března 2013 Vydavatel: Weathermaker Music Stopáž: 44:21
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
Komplexní metalová skládanka, kde si podává ruce agresivní death metal s dusavými djent výpady, ale i melodickými a klidnějšími pasážemi. Přes veškerou agresivitu to má i zvláštní ladnost. První dojem slušný.