Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Predošlý album THE NATIONAL patril medzi najlepšie nahrávky roka 2010. Nielen kvôli hudbe. Od väčšiny smutných pesničkárov sa líšil ľahkou iróniou, ktorá texty relativizovala a robila ich paradoxne ľudskejšími. „High Violet“ nebol samoúčelný a mal viacero rovín. Bol o ťažkých životných situáciách a smutno-smiešnych reakciách na ne.
Novinka „Trouble Will Find Me“ je s minulosťou previazaná, no znie akoby sa jej nechcelo opakovať krvopotný proces, pri ktorom vznikal jej predchodca. Stavia viac na jednu kartu.
THE NATIONAL dobre vedia, že sú silní najmä kvôli charizmatickému spevu, nevtieravej emocionalite a vkusnej rytmickej sekcii. Po novom sa s tým, zdá sa, uspokojili – aj texty sú akési šablónovité.
Z palety skladieb vyniká len prvá zverejnená „Demons“. Ostatné sú zväčša subtílnejšie, až chudobnejšie ako naposledy. Napĺňajú predstavu o ďalšom albume dobrej skupiny, ktorý jej auru skôr riedi ako posilňuje.
Nedá sa úplne vylúčiť, že aj „Trouble Will Find Me“ sa nakoniec ukáže byť pomaly zrejúcou kolekciou pesničiek, akou bol napríklad aj starší „Boxer“. Zatiaľ však človeka necháva viac-menej ľahostajným. Je celkom príjemný, ale postrádateľný.
Trouble Will Find Me (2013) High Violet (2010) The Virginia (EP) (2008) Boxer (2007) Alligator (2005) Cherry Tree (EP) (2004) Sad Songs For Dirty Lovers (2003) The National (2001)
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!