OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Osm skladeb a šedesát sedm minut čistokrevného funeral doomu. To dělá průměr osm minut na skladbu a považte, že mezi tracky jsou i dvě dvouminutová intermezza. Toto bude jednoznačně nejpomalejší rozjezd, který Obscene Extreme kdy zažil!
Na nejnovější desku extrémně pomalých veteránů z New Jersey se vyplatilo těch pět let čekat. V rámci roku 2012 jde o nejsilnější desku funeraldoomové větve a jestliže před pěti lety kolega Arrow hořekoval nad tím, že kapela ztrácí pevný tvar, tak aktuální desku drží pohromadě i přes mamutí stopáž velmi pevná páteř.
„Extrémně pomalá kovová záhuba v řemeslně ryzí podobě.“
Samozřejmě se nelze vyhnout stylovým klišé, vždyť už název desky, který v latině znamená „hrozná smrt“, predikuje, že rozhodně nepůjde o novátorské dílo, které sáhne doomovému žánru do chřtánu, čapne ho pevně za konec střeva a obrátí vnitřkem ven.
„Atra Mors“ navazuje jak na nestory anglické školy, jakými jsou MY DYING BRIDE, tak na velmistry ospalých temp z ESOTERIC. Všudypřítomné klávesové plachty na pozadí přitom mají ryze atmosférickou úlohu, kterou zpracovávají naprosto dokonale. Jakoby mezi kytary neustále vypouštěly cáry mlhy a teskné steny kytar opřádaly pavučinami. Čím déle to posloucháte, tím hlouběji se propadáte do strašidelných gotických sloupů a sytě nasvícených vitráží. Vím. V koloritu stylu to musí znít jako největší klišé a ono se to hodí. Pátá deska EVOKEN totiž klišé je, ale výtečně zpracované.
7,5 / 10
Atra Mors (2012)
A Caress Of The Void (2007)
Antithesis Of Light (2005)
Quietus (2001)
Embrace The Emptiness (1998)
Shades Of Night Descending (1994)
Buď je pre vás lipnutie na tradícii výhodou, alebo nie je. EVOKEN svoju tvorbu aktualizujú len mierne. Ak ste dobre zoznámení so zvyškom diskografie, je zrejme legitímne vnímať "Atra Mors" ako album, ktorý už nemá veľmi čo povedať.
Z novších žánrových dosiek sa radšej vraciam k "The Book Of Kings" od Austrálčanov MOURNFUL CONGREGATION.
Moje první setkání s Evoken a podle mě je teda výborné celé album. Parádní atmosféra opět naprosto dokonale korespondující s obalem alba.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.