OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opäť raz ten povestný nos slovutných Relapse Records na zaujímavé kapely. TRUE WIDOW sú najneskôr od roku 2011 hýčkaným pokladom v rukách hudobných fajnšmekrov, ich novinka s náboženským názvom „Circumambulation“ je bombou nielen tohtoročnej letnej sezóny.
S pravdepodobnosťou blížiacou sa k istote bude znamenať prienik sympatického texaského tria medzi elitu alternatívnej muziky.
Čarovné a hypnotické tóny dokážu vyludzovať muzikanti z Dallasu aj v tej najoklieštenejšej možnej zostave. Ku gitare, base a bicím pridávajú nádherné vokály a to je práve tá cesta k výnimočnosti celej nahrávky. Spieva gitarista Dan Phillips, spieva basáčka Nicole Estill. Občas svoje spevy zdvojujú, prepletajú, kúzlia len taká rozkoš.
Opäť tu raz niekto speje repetetívnosťou k hudobnej extáze, žiada sa mi napísať pri spomienke na tri roky starý album od interesantného projektu HORSEBACK, vydaného na rovnakej značke.
Trojica TRUE WIDOW pristupuje k svojej hudbe v mnohých ohľadoch podobne – výnimočným spôsobom dokáže vystavať zo zdanlivo jednoduchých, opakujúcich sa riffov košaté kompozície. Netlačia však v ničom na pílu, nejdú do extrémov, vyhýbajú sa agresivite. S trochou nadhľadu by sa dalo povedať, že hrajú čistý pop.
Svojej hudbe hovoria stonegaze. Nie je to stone rock, nie je to shoegaze, ťažko by ste to označili ako drone či sludge. Ako keby ladne plávali vždy na hrane, vždy s prehľadom na pomedzí akýchkoľvek škatuliek.
Celé je to postavené na prirodzenom, teplom, akurátne špinavom zvuku gitár, nie nepodobnom tomu, akým sa zaskveli na svojom ostatnom štúdiovom záreze QUEENS OF THE STONE AGE.
TRUE WIDOW sa však za žiadnych okolností nikam neponáhľajú, v priebehu celého albumu nezrýchlia, neustále čarujú v pomalom, nanajvýš v strednom tempe – v úvode snáď najvydarenejšieho kúsku „Four Teeth“ sa neubránite spomienke na bájnych EARTH z obdobia „The Bees Made Honey...“.
Výrazne pesničkový prístup k tvorbe a zároveň schopnosť vytvárať výnimočnú, pohlcujúcu atmosféru. TRUE WIDOW hypnotizujú, hladia všetky zmysly poslucháča, z príjemnej melancholickej nálady dokážu vyťažiť absolútne maximum. Dokonalý soundtrack k tohtoročnému letu a navyše jeden z najkrajších obalov nielen v rámci domácej stajne Relapse Records. Vskutku podarené dielo.
Dokonalý soundtrack k letu 2013.
8,5 / 10
Dan Phillips
- gitara, spev
Nicole Estill
- basgitara, spev
Timothy Starks
- bicie
1. Creeper
2. S:H:S
3. Four Teeth
4. Numb Hand
5. Trollstigen
6. I:M:O
7. HW:R
8. Lungr
Circumambulation (2013)
As High As The Highest Heavens And From The Center To The Circumference Of The Earth (2011)
True Widow (2008)
Datum vydání: Úterý, 23. července 2013
Vydavatel: Relapse Records
Produkce: Matt Pence
Studio: Echo Lab Studio
"Circumambulation" je naozaj veľmi podarená záležitosť. Minimalistické motívy zabalené do príjemne skresleného zvuku, ktoré pomaly rozvíjajú špecifickú atmosféru albumu výborne fungujú. Skrz prenášanú náladu sa tak dá ľahko dostať cez istú monotématickosť a kompozičnú jednoduchosť, ktoré nahrávku charakterizujú.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.