Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Monument francúzskeho grind coru, preslávený koncertným šialenstvom, ktorému prepadá tak kapela, ako aj fanúšikovia, ktorých pravidelne býva na pódiu viac než hudobníkov, skupina, ktorá sa dôsledne drží D.I.Y. prístupu, kto to je? Správna odpoveď je INHUMATE.
IHUMATE vznikli v roku 1990 a v súčasnosti skupinu tvoria Fred Anton (basgitara, zakladateľ), Yannick Giess (bicie, od roku 1994), Christophe Knecht (vokály, od roku 1994) a Damien Cividini (gitara, sprievodné vokály, od r. 1995, resp. 2006). Ich najnovší, v poradí šiesty dlhohrajúci album „Expulsed“ vyšiel 1. júna a to okrem iného znamená, že plánovaná heptalógia, pojednávajúca o štádiách ľudskej existencie, sa pomaly ale isto blíži k vyvrcholeniu.
Nepredpokladám, že jej zavŕšenie bude signálom konca príbehu s názvom INHUMATE, skupina je totiž počuteľne plná energie a chuti spoľahlivo ovládať svoj kus grindcoreového teritória. Presvedčiť sa o tom možno za 29 minút a 30 sekúnd, argumentov vám ponúknu sedemnásť, najkratší má 0:58, najdlhší 3:04 a v priemere sa k jednotlivým témam vyjadria tak do dvoch minút.
INHUMATE v rámci grind coru patria k tým ľahšie rozoznateľným spolkom, po napočúvaní aspoň zopár položiek v diskografii ich štýl pochytíte a uznáte, že už dávno sú učiteľmi a nie žiakmi. Grind, v ktorom sa cítia ako ryby vo vode, je extrémny, divoký, živelný, rýchly, agresívny, s hutným surovým zvukom a bez lovenia v nejakých iných žánroch. Energická hudba s chytľavými, svojskými gitarovými riffmi a besniacimi vokálmi – hrubým revom, hlbokým growlom a niekoľkými polohami maniakálneho vreskotu. V podstate nič iné na album ani nedali, bez intier sa zaobídu a pokiaľ ide o experimenty či úlety mimo žáner, tie si dopriali hlavne v najdlhšej „Cendres“, ktorá o neľudských tempách nie je. Skôr o démonických, temných, nervy drásajúcich linkách gitár a psychotických vokáloch, grind sa tu zrazil so sludgeom a výsledok funguje.
Fanúšikovia Alsasanov vedia, že môžu ísť na istotu, tí, ktorí majú radi grind core, vyhnaný do solídneho hudobného extrémizmu, ale INHUMATE sú pre nich stále neznámou veličinou, by už tiež mali prestať váhať s poodhalením tohto tajomstva. Skupina, ktorá patrí medzi pojmy a zároveň je 23 rokov dôsledne a plánovane v undergrounde, má stále čo ponúknuť. Alebo takto – ak ste niekde počuli o grindovej bande, ktorej spevák (v civile učiteľ) si na každom koncerte rozbije mikrofónom hlavu, toto je ona.
Skupina, ktorá patrí medzi pojmy a zároveň je 23 rokov dôsledne a plánovane v undergrounde, má stále čo ponúknuť.
8,5 / 10
Expulsed (2013)
The 5th Season (2009)
Depression / Inhumate (split) (2008)
S Is For Sludgesicle (split) (2008)
At War with Inhumate (DVD) (2007)
Life (2004)
Live / Fetus Included (split) (2003)
The Restricted Cerebral Capacity / Missed Ex-pulsion (split) (2001)
Growth (2000)
Sanguinary / Inhumate (split) (1999)
Inhumate / Trauma-Team! (1998)
Inhumate & Gorefield (1998)
Slaughter of Innocence (1998)
Ex-Pulsion (1997)
Internal Life (1996)
Promo-Tape 1996 (demo) (1996)
Grind Your Soul (demo) (1995)
Funeral March / Inhumate (split) (1995)
Abstract Suffering (demo) (1993)
Vydáno: 2013
Vydavatel: Grind Your Soul Prod
Stopáž: 29:32
16 minut šťavnatého technického thrashingu od kapely, která má řemeslo hluboko pod kůží. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
