Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z každého dne Brutal Assaultu tady máme pekelnou šestku dojmů, které se zaryly!
KATALEPSY - za brutální death metal z Moskvy, který místy vypadá jako hardcore z New Yorku.
ORPHANED LAND - za nejdeštivější set dne. Za fanoušky, kteří vydrželi a na přání kapely hopsali v kalužích. Za to upřímné „šalom“ na konci setu.
ALCEST - za nejromantičtější black metal pod mraky. Za atmosféru, která souzněla s oblohou. Za příjemné provzdušnění dne.
MESHUGGAH - za řídnoucí dlouhé rousy mistra Fredrika Thordendala. Za metalovou kapelu, která se nemusí hýbat pro to, aby pod ní byl kotel. Za matematické válce. Za to, že srazili na kolena i redakčního benjamínka Hooyu.
ATARI TEENAGE RIOT - Za nejuřvanější diskotéku, co jsem zažil. Za aerobik na pódiu. Za stylové černé elasťáky. Za to, že se při jejich setu všechny „metly“ „odkopaly“.
Bonus dne: výborný vegeteriánský Boršč u loVegu.
Hláška dne: Opět exredaktor Stray před setem MESHUGGAH: „Tohle je betonovej kvádr, to já nezvednu“ (*odchází do baru na pivo*)
Lúzr dne: Já sám. Neboť jsem si šel odpočinout krátce po půlnoci a probudil se ve dvě. Těsně po setu masakrózních WHITECHAPEL, o kterých druhý den každý mluvil.
Borec na konec: Čurbyho (pozn.: hlavní organizátor festivaliu Obscene Extreme) synek slézající jako Spiderman zdi josefovské pevnosti.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
