Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dvanácté hodině se toho událo ještě tolik, že to vydá na speciální pekelnou šestku:
IN FLAMES (podruhé) – za skluz, který nakonec nabral celých půl hodiny.
CARCASS – za nekompromisnost a tvrdost. Za to, že tato legenda má viditelně své nejlepší roky ještě před sebou. Za to, že si poctivě z tribunky odkoukali celý set OVERKILL.
CULT OF LUNA – Za nejlepší ukolébavku dne. Za jedovatě znějící klapky. Za noční mrholení. Za lepší zvuk za pódiem než před ním. Za světla. Za nádherně hypnotický konec dne.
NOVEMBERS DOOM (acustic set)- Za uvolněného a vtipkujícího obra Paula Kuhra. Za vděčnost. Za kytaristy na barových stoličkách. Za pro mě netušenou a velmi krásnou akustickou tvář kapely.
FIVE SECONDS TO LEAVE – Za nejlepší instrumentální kapelu v Česku. Za atmosféru. Za to, že ve třech dokáží udělat hutnější stěnu než pětičlenné kapely. Za sdílené nadšení z koncertu CULT OF LUNA.
KafeKafka: za nejlepší festivalovou kavárnu. Za zázvorovou limonádu. Za parádní masalu se sójovým mlékem. Za nejlepší festivalový knír. Za příjemné přátelské lidi.
pozn: článek neprošel redakční censúrou
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
