Další z „archivních“ perliček SR, tentokrát vzhledem k nedávnému vydání CD Gore Obsessed i docela aktuální… Cannibal Corpse už vydali spoustu desek, přesto se však většina lidí hlásí především k jejich starší tvorbě, zejména ke klasikám s Barnesem… Ovšem ačkoli s Corpsegrinderem šli CC hudebně nahoru, staré desky „popularitou“ nepřekonali. Na rozdíl od Barnese, což je docela zmrd, jsou ostatní v CC pohodáři. Mně osobně nejsympatičtější je basák Alex, což byl taky důvod, proč jsem rozhovor po vydání minulé desky Bloodthirst udělal právě s ním.Porovnáte-li si novinku Gore Obsessed s předešlou deskou, nic nového CC nepřinesli. Proto namísto keců o „nových“ textech plných krve, obsahu „nové“desky a ohlasu desek starších snad neuškodí přiblížit si, jací že ti „kanibalové“ vlastně jsou…O tom, že CC kdysi vydali Tomb, Bleeding etc. totiž netřeba čtenáře dnes informovat, co Pussynko? Věřte, že namísto krve se Alexovi řinula v úst záplava slov a přestože se v Roxy kolem nás ostatní z kapely tahali s nástrojovkou, Alex se s nadhledem posadil a bylo to…

Takže Alexi, jste zase na turné, čili na začátek se tě logicky zeptám jak turné probíhá. Tohle je už váš šestnáctý koncert an tour, ne? Takže když to srovnáš s předchozími turné, je tohle něčím odlišný?
Řek bych, že ani ne. Víš, my jsme už odjeli mnoho turné, takže tohle je „jenom“ další hodně dobrý turné. Bylo dost dobrých koncertů a... Na druhou stranu na tomhle turné se podíváme i na místa, kam obvykle nejezdíme. Mám na mysli třeba Skandinávii nebo pobaltské státy – Litvu, Estonsko...

A co ostatní kapely, co s vámi jedou – Vomitory a Mystic Circle? Paříte spolu?
Naprosto v pohodě, tihle lidi jsou hodně fajn. Mystic Circle jsou pohodáři a Vomitory to samý.

Když jste na turné, najdete si taky nějaký čas na návštěvu míst, ve kterých hrajete? Myslím tím podívat se na některá známá místa, hrady, historicky významná místa a tak?
No, na tomhle turné jsme neměli moc času se někde toulat. Vlastně jediný město, kde jsme měli trochu času se projít, byl Gothenburg. A dneska se taky podívám trochu do Prahy, protože Prahu mám moc rád.

Zajímáš se o historii míst, která navštívíte? Jak se tam žije a tak...
Jo, zajímám. Já se o historii zajímám o hodně víc, než ostatní z kapely, ale nejsem žádný odborník.

Vím, že když jste s kapelou začínali, tak jsi studoval nějakou vysokou školu. Co přesně jsi studoval?
No, vlastně jsem studoval historii, ale byl jsem tam jenom pár semestrů, protože pak se Cannibal začali rozjíždět. Studoval jsem vlastně dva a půl roku. Byla tam spousta legrace. Odchodil jsem jenom pár základních seminářů a de facto jsem s tím studiem teprve začínal. No ale pak jsme začali s Cannibals jezdit na turné a od tý doby jsme vlastně nepřestali (smích), takže…

Hm, no jasně, cha, cha! Skull z Krabathoru mi říkal, že Jack s Paulem a taky George občas kreslí po záchodech karikatury Chrise Barnese…
A jéje...

No, prej to jsou takový kresbičky, jak Chris stojí před svojí velkou vilou, hulí obrovskýho jointa a opírá se o svůj Cadillac…
Cha, cha. A do pytle! (smích) No, já bych se k tomu asi neměl moc vyjadřovat, ale když už, tak... To je prostě sranda, o nic jinýho nejde. Koneckonců on nám dělá to samý, takže co. Prostě legrace.

V pohodě... K prodejnosti vašich CD‘s. Říká se, že prodáváte nejvetší počet cédéček v deathmetalovým ranku, možná srovnatelně s Morbid Angel nebo Death. Udržujete si nějaký přehled o tom, kolik se toho prodává?
Vlastně o tom nemáme moc ponětí... Ono je to všechno u mnoha různých distributorů. Je to hlavně na amerických Metal Blade a občas mluvíme s Metal Blade z Německa. A lidi z německých Metal Blade si to hodně sledují, koneckonců sledují i spoustu jiných věcí, takže ani přesně nevíme, za kolik se to prodává...

Takže to asi nebudeš moct porovnat s prodejností předchozích alb?
Ale to zas jo, máme nějaký zpětný obecný informace. Myslim, že nejvíc se prodalo asi The Bleeding. Ostatní se prodávaly taky dobře, ale Bleeding asi nejvíc. No ale když o tom mluvím s lidma z Morbid Angel a těmahle kapelama, tak oni říkají, že mají větší prodejnost než my, takže to asi tak bude, nevim (smích)!

He, he... no, nemyslim si, že by na tom tak úplně záleželo. Zkus si představit takovouhle situaci... Víš, Cannibal Corpse jsou hodně spojení s typickými „krvavými“ texty... Zkus si představit situaci, že byste změnili témata textů. Třeba by to bylo o politice nebo já nevim cokoli jinýho... Myslíš, že by to fans překousli?
Hm, no já bych tohleto nějak nerozebíral, protože my ty texty ani náhodou nezměníme. Pro tuhle kapelu se to prostě nehodí. Prostě chceme dál dělat to, co děláme, a chceme to dělat co nejlíp. Nechceme dělat nic jinýho. Chceme prostě akorát hrát brutální gore deathmetal.

Už jste na tohle téma udělali docela dost desek... Kde na ty texty pořád berete inspiraci?
No, snažím se mít oči otevřený a dívat se na to z různých úhlů. Prostě přemýšlet o věcech, který jsou nějakým způsobem děsivý. Jde o to myslet na různý věci, který se můžou přihodit, a pak to nějak zpracovat do textů. Je fakt, že občas uděláme něco, co už jsme předtím zpracovali, třeba song Coffinfeeder se moc neliší od některých starších věcí, ale je to jinej text a jiná muzika. Takže je to jen další song o zombiích, ale myslim, že je OK, cha, ch!!!

Jasně, ať žije Night Of The Living Dead (smích)!!!
Ha, ha, jó. Už jsme udělali hodně songů, inspirovaných filmy jako Night Of The Living Dead.
No někdy je to fakt hodně odtržený od reality. Když si vybavíš třeba text Unleashing The Bloodthirsty…
Jo, to je fakt. Třeba na posledním albu jsem napsal pár textů, který jsou opravdu vzdálený realitě, žádný sériový vrahové a tak. Psal jsem spíš o démonech a různých příšerách, však víš... crazy beasts! Prostě tentokrát mě bavilo psát tohle, uvidíme, co se mi bude honit hlavou příště.

Zkus si trochu vybavit dobu, kdy jste úplně začínali, když vyšlo demo... Víš co myslim – doba, kdy se rozjížděli Death a kapely jako Massacre, Carnal Dissection... Jak vzpomínáš na tuhle dobu?
No ty brďo, člověče, to se dělo věcí! Hlavně na scéně kolem New Yorku. Carnal Dissection se rozjeli někdy v ´91 nebo tak, předtím tam byla kapela jménem Mayhemesis, ti byli docela dobrý. Spousta těhle lidí se už předtím pohybovala na scéně, zpěvák z Carnal Dissection zpíval v Tyrant Sin a tak... V Buffalu vzniklo hodně dobrých kapel, třeba Protest Confection, ti byli z Niagara Falls, což je kousek od Buffala...
Paul Mazurkiewicz: (táhne bednu) Kurva to je těžký! Hej ty, pojď nám pomoct s tou bednou do schodů!
Alex: Sakra nevidíš, že dělám rozhovor!?!
Paul: Jé sorry, já nevěděl, že to seš ty? (Alex měl ještě mokrý vlasy ze sprchy, takže vypadal trochu jinak - pozn. ŠotouŠ)

Cha, cha!!! No nic, tak pokračuj...
He, jasně. No, vzpomínám na to všechno fakt rád. V tý době byla spousta dobrých festivalů, třeba jeden v 1990, co se jmenoval The Day Of Death. Tam jsme hráli s Autopsy a Repulsion... hm, s kým ještě... Jo, byli tam taky Baphomet z Buffala, Immolation tam tehdy byli, taky Incantation. No užilo se tehdy spousta legrace. Teda ona je to sranda pořád, ale pár věcí se prostě změnilo. Ale je to pořád zábava, protože jsme tu furt a deathmetal je tady taky. Takže každej den něco novýho...

Užíváte si ještě život na turné tak, jako v začátcích? Víč co – spousta pití, nějaký holky... Pokud vím, tak George je ženatý...
...jo, George a Jack se oženili a já se možná taky brzy ožením. Mám přítelkyni, jsme spolu už tři roky...

Tak to gratulace!
Dík. No víš co, ještě jsme se nerozhodli, možná třeba taky až za pár let, kdo ví... Ale jsme spolu už dýl, takže je to docela vážný. Jinak jasně, že se na tour občas napijem. Pořád rád někde zapařím, ale spíš tak jednou za čas. Třeba zrovna zítra hrajeme ve Slovinsku a pak nemáme nic jinýho na práci, než dojet do Štrasburku. Máme teda den volno. Takže když je tahle volnej den, tak se napiju. A když mě pak ráno bolí hlava a je mi nanic, tak je to v pohodě. Protože já nechci mít kocovinu, když hrajem. Protože mi jde hlavně o to, abysme pokaždý odehráli výbornej koncert! Takže chci být každý večer na 100% OK.

Pokud vím, tak ty nepiješ nějak moc, a když už, tak červený víno...
No, to je pravda. Koukám, že máš od někoho dobrý informace. To museli být Krabathor, ne?

A víš, že ne? Ono se toho o vás napíše docela dost, takže když to člověk trochu sleduje…
No dobře. Jo, je fakt, že si k jídlu rád dám červený víno. Opravdu jinak moc nepiju, ale když jedeme do Francie, Itálie, Španělska nebo Portugalska, tak nám vždycky nalijí k jídlu červený víno, což je fajn. Ale já se nechci při jídle spráskat, zvlášť když jíme většinou před koncertem. Takže jim vždycky řeknu o pár láhví s sebou, že si dám až po koncertě. Je fakt, že mám červený rád. Ale neopíjím se jím. Jenom občas trošku, abych si malinko orazil třeba po nějakém dlouhém namáhavém dnu.

Ono neni dobrý se ožírat vínem. To je fakt spíš pití na odpočinutí.
Jo, přesně tak, prostě do pohody.

Zajímáš se stále o podzemní deathmetalovou scénu? Třeba ve Státech je hodně silná scéna, kapely jako Dying Fetus, Deeds Of Flesh a spousta dalších…
Jasně že jo. Je tam pár kapel, který se mi fakt hodně líbí. Kdybych měl jmenovat, pak určitě ty dvě, cos říkal. Pak mám hodně rád Vile za San Franciska a spousta dalších je taky supr. Samozřejmě poslouchám i kapely odjinud, třeba brazilský Krisiun, moc se mi líbí Centurian z Holandska... Ale tyhle kapely už mají venku cédéčka, takže to neni tak úplně underground. Z těch podzemních věcí bych jmenoval třeba švédský Defleshed, taky hodně poslouchám Deranged. A samozřejmě Vomitory. Jsem moc rád, že jsou Vomitory s námi na turné... A v listopadu jsme jeli turné s Defleshed. Jó, Hate Eternal!!! Ti jsou skvělí! Diabolic... Je spousta dobrých kapel…

Ono se dneska už nedá říct, že když má někdo venku CD, tak už to není underground. Koneckonců když se zamyslíš, tak i Cannibal Corpse jsou pořád svým způsobem underground, protože deathmetal je celkově stále hodně okrajový žánr.
No když se na to podíváš, tak třeba dneska tady bylo řekněme 600 až 700 lidí. Ale i kdyby o něco víc, tak to pořád není tolik, jako chodí na nějakou „populární“ hudbu. Neni to ani tolik, kolik by přišlo třeba na Panteru. Takže si myslim, že i kdyby byla nějaká největší deathmetalová kapela, tak i ten největší deathmetal je pořád underground, když to porovnáš s „normální“ muzikou.

Pokud vím, tak jako basák nehraješ jenom death, ale ovládáš (a posloucháš) i jiný hudební styly, třeba jazz. Je to tak?
Jasně. Je jeden švédskej basák jménem Jonas Helborg. Kupuju si všechny jeho alba. On dělá fakt spoustu zajímavých věcí, čili to je jeden z mých nejoblíbenějších. Ale mám i jiný oblíbený basáky. Občas si poslechnu i klasickou hudbu. Nejenom kvůli base, ale protože se mi to prostě líbí. A co ještě mám rád... Někdy poslouchám nějaký vykopávky jako Johna Cochrana a jiný, prostě poslouchám leccos. Poslechnu si každou kapelu nebo muziku, která sedí pohromadě a šlape. I nějaký populárnější věci, jako třeba Red Hot Chilli Peppers, si poslechnu, protože ty songy jsou dobře udělaný a jsou to dobří muzikanti. Asi bych to neposlouchal pořád ale... Prostě si k tomu někdy sednu a zaposlouchám se o toho a ohodnotím si to pro sebe...

To prostě závisí na tom, jakou má člověk náladu…
Jasně. Musí to být dobře udělané. A když už bych musel poslouchat populární hudbu, tak by to byly kapely jako No Doubt nebo 311, protože ti mají dobré basáky. Neni to sice moje parketa, ale jsou to dobří muzikanti, což vždycky dokážu ocenit, a rád se podívám, co se můžu přiučit. Z jakýhokoli hudebního stylu.

Vzpomeneš si na nějakou legrační věc, která se vám stala na pódiu?
Na pódiu? Nech mě přemýšlet, já na něco přijdu... Teď zrovna fakt nevim. Kdykoliv se mi někdo položí nějakou takovouhle otázku, tak mám okno. A pak třeba za dva dny se mi rozsvítí a řeknu si „sakra, tohle jsem mu měl říct!“. Já fakt nevim, občas se stane něco přiblblýho, třeba že se někdo objeví na pódiu nahej a tak, to se občas stane (smích). Prostě takovýhle hlouposti. Třeba že mi někdo šlohne na pódiu mojí vodu a když hraju, tak se na mě klidně kouká, jako by se ho to vůbec netýkalo. Takovýhle pitomosti. Někde třeba lidi po nás házeli prasečí srdce a nějaký zvířecí vnitřnosti. Nějací gore maniaci. Zítra určitě na něco přijdu, tak až se uvidíme příště, tak ti to povím….

Dobře, budu si to pamatovat (smích)... Co dál. No, každý z vás má asi svoje soukromí, svůj život, přítelkyně, manželky... Chodíte spolu ještě někam pařit, když jste doma z turné?
Jasně, že občas spolu vypadneme. Možná ostatní spolu paří častěji, než já. Já většinu času trávim s přítelkyní. Ale Jack a ostatní chodí do Irish Pubu v Tampě, jmenuje se to O‘Brian‘s... To víš – Pat O‘Brian si našel hospodu podle svýho příjmení! Takže tam choděj pařit a jinak taky na nějaký koncerty a tak. Je fakt, že každý máme svůj vlastní život. Já s nima opravdu moc nechodím, asi i proto, že moc nepiju. Ani doma nepiju, protože mám spoustu jiných věcí na práci. Taky hodně cvičím na basu, jinak jsem s holkou. Ale vidíme se pořád, protože zkoušíme pět dní v týdnu, někdy šest. Takže skoro každej den kluky na pár hodin vídám. A Pat bydlí s Paulem, takže ti jsou spolu pořád

Jaký čteš rád knihy, případně na jaký film se rád podíváš a tak..?
Je jeden spisovatel, jmenuje se Bentley Little. Toho ti opravdu moc doporučuju, protože píše fakt zajímavý a tajemný věci. Zrovna teď čtu jednu jeho knihu, Revelation (Zjevení – pozn. ŠotouŠ) se to jmenuje. Je to už druhé vydání jeho první knížky. Četl jsem ještě asi pět jeho knih a je ještě pár, který bych si rád přečetl. Hodně se mi líbí, jak píše, protože to je... prostě zvláštní. Vykresluje nadpřirozené věci, které jsou překvapivé a docela i šokující. Potom Patti Seabright (tím jménem si nejsem jistý - pozn. ŠotouŠ), od té jsem četl knihu jménem Squeezing Corpse, nevim, jestli jsi o tom slyšel. Jedna z možností, jak si přečíst věci od mých oblíbených autorů je sehnat si edici jménem Borderlands. Nevim, jestli je to vydávaný v jiných jazycích, než anglicky. Ale vychází to jednou za čas a je to sbírka prací od různých mladých autorů horrorů. Je v tom i takový malý přehled o nových spisovatelích, co píšou horrory. Takže vřele doporučuju. Takže já o tomhle víc čtu, než abych se díval na filmy.

A co třeba klasici žánru jako King nebo Clive Barker?
Jo, od těch jsem toho přečetl fakt hodně. Mám rád Kinga i Barkera.

A filmy?
Filmy... Co jsem to v poslední době viděl... Jak jsem říkal, já se ani nějak moc nedívám na horrory. Radši se podívám na věci jak Klub Rváčů. Nebo Americká krása, to byl skvělej film! Některý filmy v sobě mají dobrou dávku násilí. To jako ne, že by to násilí bylo dobrý, ale je to přirozeně podaný.

Jako je to třeba v Pulp Fiction..?
Jo, Pulp Fiction určitě, ale i věci jako Zachraňte vojína Ryana nebo Statečné srdce. Takže tohle jsou věci, který mě berou.

Jaké historické období je ti nejbližší, nebo ho máš v oblibě, když se zajímáš o historii?
Když jsem byl kluk, tak jsem četl spoustu knih o objevných plavbách Španělů a Portugalců. A taky jsem četl hodně válečných knih, jak už tak kluci obvykle čtou. Ale už jsem z toho dávno vypadl, už nejsem tak dobrej v dějepisu. Pořád si toho ještě spoustu pamatuju, ale určitě už nejsem odborník na historii.

Hele, dokázal bys mi vysvětlit, proč když se jde chlap vychcat, tak si stejně potom vždycky cvrnkne do spodků?
Cože!?! Hmm, no jo vidíš, to je fakt...

Chápeš proč to tak je?
To je dost divná otázka...

No vždyť jsem na ni taky narazil v americký verzi Grimoire Of Exalted Deeds. Tak jsem si řek, že ti ji položím...
No jo, Grimoire... už chápu, ha, ha! Musíš si ho pořádně otřepat. I když ono se to stane i potom, že jo... Takže je potřeba s ním zatřepat pořádně!

Dokázal bys popsat pár věcí, které se podle tebe změnily na metalové scéně od začátku 90. let do dneška?
Ono se to mění průběžně a neustále. Lidi přicházejí a odcházejí. Některé kapely zůstaly, některé se rozpadly... Myslím, že dneska je výborný to, že je opravdu vysoká úroveň schopností nových kapel. Třeba takoví Angel Corpse, Hate Eternal nebo Diabolic jsou opravdu hodně šikovní muzikanti. Hrajou rychleji, jsou tvrdší a mají techničtější riffy než kapely před deseti lety. Taky je dneska mnohem těžší se jako nová kapela prosadit, protože ta úroveň „konkurence“ je opravdu vysoká. Nemůžeš být dneska jen jednoduchá deathmetalová kapela. O to nikdo nemá zájem...

Posíláš ještě normálně dopisy? Já totiž předpokládám, že většinu věcí už děláte přes E-mail a přes internet. Využíváš ještě normální poštu?
Pokud mi lidi pošlou dopis, myslim přímo mně, tak odepisuju. Vidíš, ještě mám doma pár nevyřízených dopisů, ale obvykle odepisuju. Ale je fakt, že přímo mně moc lidí nepíše. Občas lidi píšou kapele a Jack jim odepisuje, dodává informace... Ale dneska internet spoustu věcí ulehčuje. Prostě dáme informace na webovskou stránku a nemusíme tak vrážet prachy do známek a tak. Internet změnil spoustu věcí.

Dokážeš si ještě představit, jak rozesíláš letáky Cannibal Corpse a vyměnuješ po scéně kazety s demem?
Jó, na to si vzpomínám moc dobře! Jak jsme rozesílali všechny tyhle věci. Dneska už jsou věci jinak. Myslim, že underground už nebude to, co býval. Na druhou stranu to je v pořádku, všechno musí procházet změnou. Hlavně že ta muzika je pořád dobrá. Ale chybí mi to seznamování se s novými lidmi prostřednictvím dopisů a všechny tyhle věci. Bylo při tom spousta legrace. Těch pár prvních lidí, se kterými jsem si jako kapela psali... Vlastně ještě před založením Cannibal jsem si já s Jackem hodně psali s lidmi s Deceased. To byli opravdu zarytí undergroudoví maniaci. Je pár lidí, se kterými jsme si psali a píšeme doteď. Úplně první kapela, se kterou jsem si psal, byli Savage Trust z New Yorku! Jé, jak já jsem se vždycky těšil, až mi přijde nějaký dopis! Dneska už je to jiný... Dneska nečekáš ani pět vteřin a máš odpověď. Jenom sedíš u počítače. Je to jiný.

Jak se ti žije ve Státech? Víš spousta lidí odsud si dřív, nebo možná i dneska, představuje USA jako zemi snů. Co bys mi řekl o takzvaném „americkém snu“?
Je to docela v pohodě. Je to fajn země. Mně se tam žije dobře, mám to rád tam, kde žiju... V současný době je to OK. Myslim, že každý je tam spokojený, když má práci a peníze. A dneska když chceš pracovat, tak práci seženeš. Možná to nebude úplně super job, ale vyděláš si. Je to fajn... Hlavně teda život na jihu. Já žiju v Tampě, tam je pořád teplo, chodim se koupat, na pláž je to ode mě chvilku autem... Jo, bejvaly doby, kdy jsem to nesnášel! Když jsem bydlel v Buffalu, tak tam pořád mrzlo a já musel makat. A lidi v Buffalu byli strašně omezený a metalisty vůbec nebrali. Tampa je mnohem svobodnější. Taky je tam víc metalu. Státy jsou velká země – jsou tam místa, který budeš mít rád a jiný zas budeš nenávidět. Asi takhle…

Když bydlíš v Tampě, potkáváš se třeba s lidmi z Malevolent Creation, Hate Plow nebo třeba Sickness?
Tyhle kluky znám hodně dobře. Ale oni bydlí ve Ft. Lauerdale, což je asi šest hodin cesty z Tampy. Takže se vidíme spíš, když hrajou v Tampě. Lidi z kapel, se kterýma se vídáme hodně, jsou třeba Diabolic nebo Hate Eternal. Eric Rutan je můj hodně dobrej kámoš. Hodně se vídáme s lidmi z Morbid Angel, ti jsou taky v pohodě.

Zkus nějak charakterizovat povahy lidí z kapely - jací jsou, nějaké zvláštnosti, koníčky a tak…
Hm, dobře, vezmu to rychle. Jack je takovej tichej, je jako nějakej tajnej agent kapely. Nikdy nevíš, kde je a co dělá. Prostě nevíme, co dělá. Ani teď nemám ponětí, kde je (smích)! Co se týče Paula, tak ten hraje hokej. Je obrovskej hokejovej fanoušek, miluje Domimika Haška! Pat je moc šikovnej kytarista. Pořád cvičí. A když necvičí, tak chlastá! George jenom chlastá, hraje videohry, rybaří a zase chlastá. No a já – já vlastně nevim, co sobě říct. Rád se něčím zaměstnávám a... No, abych ti o sobě nevykládal špatný věci a neřek ty dobrý!

No já myslim, že už jsi toho řekl dost...
Asi jo. No vždyť víš co mě baví - rád čtu.

Hm, co ještě? Jo – o Cannibal Corpse se napsala už spousta věcí. Každý se tě asi ptá na prodejnost desek, na obal, na texty, co je nového na novém CD, jaké jsou změny a kdovíco ještě... neni to někdy nudný?
Ne, je to OK. Opravdu. Vem si to třeba teď – prostě si sedneme, netlačí nás čas, jsme v pohodě, tak je to fajn. Někdy, když kolem každý řve a běhá a já mám třeba jenom pět minut, tak je to na hovno. Ale víš, na druhou stranu jsem na turné, hraju, povídám si s lidma, místo toho abych byl doma, makal někde ve fabrice nebo učil historii tak... tak je tohle docela fajn život. Takže najít si čtvrthodinku na to popovídat si s někým o kapele neni problém, i kdyby mi dával sebedebilnější otázky. Jsem rád, že má někdo zájem se mnou o něčem mluvit.

Říkals, že bys býval možná učil historii?
No, tak by to asi dopadlo, kdybych dostudoval. Ale s jedním – dvěma roky studia, to je tak na to dělat někde v knihovně nebo hlídat v muzeu (smích). Takže bych býval byl učitelem historie, to je co?

Já to znám, já to totiž studuju taky!
Fakt?! To je dobrý.
Paul Mazurkiewicz.: (se málem zabil na schodech) Kurva drát!!!
Alex: No aby sis nezlomil hnáty, che, che!

To by nasralo, co?
Jo, to jo. Ale k věci... Myslim asi takhle – někdy si říkám, že by to třeba bylo docela fajn být učitelem. Ale to bylo dřív. Dneska bych spíš raději studoval jazyky. Protože mě baví cestovat a koneckonců mám i tu možnost. Takže teď si to na cestách užívám a hodně mluvím španělsky. Já jsem to už trochu uměl ze školy, ale tehdy mě to nějak netrápilo a taky jsem neznal nikoho, kdo by mluvil španělsky.

Ve škole tě to nikdy netrápí, ne?
Jo, kdo by se ve škole staral, že jo? A za půl roku jsem se naučil mnohem víc, než za tři roky ve škole, protože mě to prostě začalo bavit. A taky jsem se začal učit francouzsky, protože to je v Severní Americe hojně používaný jazyk. Víš co – Quebec, Louisiana. Na španělštinu zase Mexiko, Kuba, Portoriko... Takže to se použije. Čeština mi připadá dost těžká...

Říká se, že naučit se jí je jedno z nejtěžších…
No, taky je prý těžká maďarština a finština. Čeština a polština taky...

Čínština je prý nejtěžší…
Jo, čínština je asi nejtěžší, hlavně to psaní!!! Dokážeš si představit jejich psací stroje? (smích)

Ty vole, to fakt ne!
Podělanejch 8000 znaků!!! To bych se posral! Vůbec nechápu, jak se to můžou naučit...

Hm. Když jseš takhle dlouho na turné, co na to říká ta tvoje?
To víš, moc na větvi z toho neni (smích)! Ona má radost z toho, co dělám z kapelou, ale byla by radši, abych už byl doma. Kdybych jí třeba teď zavolal, že další dva týdny jsou odvolaný, protože si třeba Paul zlomil nohu, tak by řekla: „No, to je smůla, že si zlámal nohu! Ale jsem ráda, že jedeš domů.“ Asi by byla nejradši, kdybych byl doma už teď.

Líbí se jí Cannibal Corpse?
Jo, ona poslouchá metal, ale i jiný věci. Když už mám nějakou holku, tak asi musí mít ráda metal, protože jinak si nedokážu představit holku, která by se zajímala o týpka, jako jsem já, ha, ha!!! Normální holka, co poslouchá Rickyho Martina, by asi nestála o to chodit s basákem Cannibal Corpse... Ale nikdy nevíš, ženský jsou občas střelený... Ta moje má ráda metal a podporuje mě. Když hrajeme poblíž Tampy, tak jezdí se mnou.

Ještě jsme na něco důležitýho zapomněli?
Jo! Budeme nahrávat LIVE album. (to je jen takovej detail, ne? – pozn. ŠotouŠ) Teda už jsme to nahráli v Milwaukee a bude to 100% živý!!! Takže to bude se všema chybama, žádný vrstvený zvuky, nic takovýho!

Budou tam i starý věci?
Jo. V podstatě to bude taková mixáž, jako jsi slyšel dneska na koncertě plus pár starších navíc. Třeba Meat Hook Sodomy tam bude, protože spousta lidí si to žádala. Takže tam bude dost starých věcí, aby byli všichni spokojení. A mimoto současně s tím taky vyjde live video. Bude se to oboje jmenovat Live Cannibalism. Obal bude od Vincenta Lockeho. Ještě jsme ho neviděli, ale měl by to být zatím jeden z našich nejlepších obalů. Všechno to vyjde asi někdy v září nebo v říjnu. A myslím, že se to bude všem líbit. Ještě jsme neviděli to video, ale slyšeli jsme nahrávku a myslím, že je to docela dobrý! Taky to mixoval Colin Richardson. Než jsme vyrazili na turné, tak jsme mu poslali DATky, aby to zmixoval. Chtěli jsme, aby ten živák mixoval právě on.

Takže pár patetických slov na závěr...
Něco na konec... Jak se to říká obvykle. A to je: Díky moc každýmu, kdo poslouchá naší kapelu, moc si vážíme vaší podpory. Uvidíme se na příštím turné. Díky za rozhovor.