OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
CULT OF LUNA - Vertikal II (EP)
Recenziu na nové EP šlo pri troche fantázie napísať ešte pred počúvaním.
(1) Je to druhý diel „Vertikal“, takže dystopická vízia z filmu Metropolis pokračuje. (2) Je to kolekcia zložená zo skladieb, ktoré vznikli spolu s prvým dielom, takže bude podobná – strojová. (3) Je to EP, ktoré bolo vydané dodatočne, takže podľa predsudkov sú na ňom slabšie skladby (možno len náčrty), čo sa nevošli na hlavný album. A je takmer isté, že slabšia bude aj súdržnosť nahrávky.
Ale započúvajte sa do druhej stopy „Light Chaser“. Najviditeľnejšia zmena v inštrumentácii, akú dodnes CULT OF LUNA spravili, má silný účinok: základ je nadiktovaný po celú dobu trvania skladby a katarziu prinesie zhustenie spevu v závere. Odľudštený koncept je tu dotiahnutý vernejšie než na „Vertikal“ (nič proti nemu).
Efektný je aj tvrdý prechod v prvej skladbe „O R O“, pri ktorej sa zdá byť jasné, že ju naposledy vytlačila ďalšia chladná balada „Passing Through“.
Naproti tomu druhá polovica EP je už v podstate postrádateľná, ako sa čakalo. Tretia stopa „Shun The Mask“ sa v celých pasážach vracia do obdobia „Eternal Kingdom“. Nie sú to márne spomienky, ale obočie nezdvihnú. No a záverečný remix od Justina K. Broadricka (GODFLESH, JESU) je už len kuriozitou, nič viac.
Diskuse: 2 příspěvky
6,5 / 10
Diskografie
The Long Road North (2022)
The Raging River (EP) (2021)
The Silent Man (EP) (2019)
A Dawn To Fear (2019)
Mariner (with Julie Christmas) (2016)
Eternal Music (2014)
Vertikal II (EP) (2013)
Vertikal (2013)
Fire Was Born (2009)
Eternal Kingdom (2008)
Somewhere Along The Highway (2006)
Salvation (2004)
Cult Of Luna (reedice) (2003)
The Beyond (2003)
Cult Of Luna (2001)
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
HODNOCENÍ
Autor recenze:
Počet čtenářských hodnocení: 2
VLOŽIT HODNOCENÍ
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.