OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Některé z posledních recenzí na Metalopoli vyvolávaly jisté rozpaky nad tím, zda náš internetový magazín má stále ještě právo ponechávat si slovíčko „metal“ v názvu, když v nich ledaskdo z redakce nedokáže rozeznat kvalitní, poctivý a opravdový heavy metal! Ale samozřejmě, že má. Problém totiž není, jak jistě objektivně známo, na straně redakce, ale na straně dotčených nahrávek, které zkrátka jsou takové, jaké jsou, a my jsme to o nich napsali tak, jak to cítíme. Vždycky když se ale najde nahrávka, o které je třeba do světa vykřičet, jak moc se povedla, problém s tím rozhodně nemáme, jak ostatně můžete posoudit i z následujících řádků, věnovaných třetímu řadovému albu maďarských melodiků WISDOM.
Ti si svou cestičku na kovové výsluní vyšlapávají již od roku 2001 a soudě podle aktuálního dění kolem kapely si na téhle cestě zejména poslední dobou nevedou vůbec špatně. Vloni podepsali smlouvu s vydavatelstvím NoiseArt Records, vydali velmi slušné album „Judas“ a od té doby až dodnes neúnavně koncertují a koncertují, i když zatím tedy pouze spíše v roli předkapely. „Marching For Liberty“ je tak dalším logickým krokem, kterým hodlají svou pozici ještě více posílit.
A věru, že krokem mimořádně povedeným. Opusťme teď na chvíli přemítání nad tím, jak klíčové je, že WISDOM jsou v podstatě jen napodobiteli různých, v heavy metalu již dávnou vyzkoušených schémat (nejblíže asi raným RHAPSODY), protože v jejich případě je daleko důležitější způsob, jakým tohle „napodobování“ provádí. A ten je, samozřejmě, navýsost zvučný a vyvedený, plný pěkných a ještě pěknějších melodických motivů.
Úvodní, spíše šedivě průměrná skladba „Dust Of The Sun“ o tom sice ještě tolik nevypovídá, ale s následující „War Of Angels“ už to všechno vyroste do kompletní heavymetalové krásy. Důrazný riff na začátku, jeho drobné melodické rozvedení, výtečný vysoký zpěv Gabora Nagye, mnohdy podepřený mohutnými sbory, a úderný refrén, v jehož jednoduché konstrukci je přesto řečeno mnoho hudebně hřejivě barevného. WISDOM jako by byli prosti respektu k historickým výkonům svého rapsodického předobrazu a jejich zdravá soutěživost je k tomu ještě postrkovala. Podobně jim to přemýšlí a šlape i ve „Failure Of Nature“ a „The Martyr“, které jsou navíc jen předstupínkem k majstrštyku „God Rest Your Soul“, jedné z nelepších skladeb na albu. V ní už jde o regulérní tvůrčí extraligu, neboť její cit pro dramatično je jednoduše nedostižný, úvodní krátkou vybrnkávačku z toho nevyjímaje.
Zajímavostí jistě je, že krom zmíněných často užívaných sborů (a slavičího hrdla Gabora Nagye samozřejmě) už není prakticky nic, čím by kapela nastavovala své základní nástrojové vybavení a tak jako již vzpomínaní Italové by si tím pádem ulehčovala svou snahu o co nejvýstižnější epický metal. Žádná symfonie, žádné smyčce ani trumpety, jen poctivý těžký kov, umně dotvářený na talentované kovářově kovadlině. Tuto svou přednost WISDOM zhmotňují i v celém dalším průběhu „Marching For Liberty“, z nějž za zvláštní vypíchnutí stojí ještě monumentální pochod navzdory osudu „Have No Fear“ a pochopitelně i závěrečný dlouhometrážní titulní kus (v němž si zahostuje i Fabio Lione), který navzdory své délce nezavdá ani na sekundu příležitost k metalovému zívnutí.
Vedeni svým věrným maskotem Wisemanem, opět poměrně zajímavě vystiženým na obalu nahrávky, tak WISDOM slaví další dílčí úspěch, který jako zářivý kamínek přesně zapadá do uchu lahodící mozaiky, v níž by jednou mohla vykvést jejich heavymetalová snaha. Alespoň tedy zatím tomu skutečně všechno nasvědčuje.
Maďarský návod, jak se popasovat se (žhavou) klasicky heavymetalovou současností, zdá se, funguje skvěle.
7,5 / 10
Gabor Nagy
- zpěv
Gabor Kovacs
- kytara, zpěvy
Mate Bodor
- kytara
Mate Molnar
- baskytara
Balasz Agota
- bicí
1. World Of The Free
2. Dust Of The Sun
3. War Of Angels
4. Failure Of Nature
5. The Martyr
6. God Rest Your Soul
7. Take Me To Neverland
8. Wake Up My Life
9. My Fairytale
10. Have No Fear
11. Live Like A Beast
12. Marching For Liberty
Rise Of The Wise (2016)
Marching For Liberty (2013)
Judas (2011)
At The Gates (EP) (2007)
Words Of Wisdom (2006)
Wisdom (EP) (2004)
Vydáno: 2013
Vydavatel: NoiseArt Records
Stopáž: 46:25
Produkce: Gabor Kovacs
Studio: Blacksmith Studio, SuperSize Studio, Denever Studio
Konečně si taky někdo všiml-díky za recenzi, Louisi. Novinka Wisdom je skutečně výborná, ale já prostě pořád beru nejlepší desku debut. Po odchodu I. Nachladala už to není ono, Judas mně nijak neoslovil. Ovšem Marching for liberty, to je jiná, našlapané, moc dobře se to poslouchá (a neoposlouchá). A pravda je, že takovýchto skutečně metalových recenzí je tady hoooooodně poskrovnu, samý death, black a podobné shity...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.