OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Debut kalifornských SUICIDAL TENDENCIES znie, akoby sa mal každú chvíľu rozpadnúť. Možno práve tu si známy producent Rick Rubin zobral inšpiráciu, keď bubeníkovi SLAYER odporučil, aby jeho hranie na albumoch naoko balansovalo na hranici presnosti, no v skutočnosti, samozrejme, presné bolo. „Suicidal Tendencies“ sa síce miestami cez túto hranicu preváži, hráčske nedokonalosti a mladícky zápal sú však základom výnimočnosti tejto nahrávky.
Jednému z najúspešnejších hardcore punkových albumov všetkých čias je paradoxne táto škatuľka pritesná. Na punkovú kapelu sú príliš metaloví, popri hardcoreovom kriku a občasnom speve frontman Mike Muir predvádza aj známky rapu a niektoré pasáže (najmä v „I Saw Your Mommy“) sú pre ortodoxných hardkorákov isto až priveľmi melodické.
Autentická spoveď teenagera
Za úspech albumu môže najmä singel „Institutionalized“, ktorého videoklip sa stal v roku 1984 jedným z prvých, ktorý sa v rámci žánru tešil pozornosti na MTV. Spoveď teenagera o nedorozumeniach so svojím okolím je aktuálna aj po tridsiatich rokoch a to z jedného jednoduchého dôvodu - vychádza z úst teenagera, v čase tvorenia albumu mal Muir 19 rokov.
Muir sa na albume ukazuje ako vyspelý textár. Okrem osobných spovedí ponúka aj s punkovou vyhranenosťou napísané politické komentáre v „I Shot The Devil“ (pôvodne nazvanej „I Shot Reagan“), „Subliminal“ či „Two Sided Politics“.
Navyše, azda aj všetky skladby sprevádzajú chytľavé heslá. Za všetky sa dá uviesť inými skupinami často citovaná hláška „All I wanted was a Pepsi, just one Pepsi“ alebo napriek svojmu významu prekvapivo odzbrojujúco úsmevný verš „I saw your mommy and your mommy´s dead“.
Punk sa stretáva s metalom
Aj keď hudobníci okolo Muira neboli žiadni virtuózi, dokázali si vytvoriť osobitý štýl hrania, najmä jemne skreslená gitara Granta Estesa s takmer neustále zapnutým chorusom sa stala poznávacím znamením albumu.
V skratke, jeho hra znie akoby Lylea Preslara z MINOR THREAT preškolil niektorý z heavymetalových harcovníkov. Väčšinu času trhá struny a láme brnkátka, vo vhodných okamihoch ale vytiahne výrazné melodické vyhrávky a sóla, čo je najlepšie počuť v slohe „Institutionalized“, kde základný riff prirodzene prerastie do jedného dlhého sóla. Uvoľnená sloha potom behom sekúnd prechádza do bláznivého hardcoreového refrénu. Podobné rýchlostné úniky sú pre album typické.
Po vydaní debutu nastala takmer kompletná výmena zostavy a na o poznanie metalovejší návrat s názvom „Join The Army“ si vtedy sklamaní fanúšikovia museli počkať až štyri roky.
Nasledoval ešte výraznejší príklon k metalu, neskôr k alternatívnemu rocku či funku, až prišlo na opätovný návrat k jednoduchšiemu punkovému zvuku v posledných rokoch. Napriek bohatej diskografii sa však SUICIDAL TENDENCIES ku skladbám z debutu na koncertoch vracajú doteraz.
Aj keď tie najlepšie nahrávky SUICIDAL TENDENCIES ešte len mali prísť, debut zachytáva magické snúbenie sa hardcore punku a metalu vôbec po prvýkrát. Drží pohromade a parádne odsýpa.
Mike Muir
- spev
Grant Este
- gitara
Louiche Mayorga
- basgitara, vokály
Amery Smith
- bicie
1. Suicide's an Alternative / You'll Be Sorry
2. Two Sided Politics
3. I Shot the Devil
4. Subliminal
5. Won't Fall in Love Today
6. Institutionalized
7. Memories of Tomorrow
8. Possessed
9. I Saw Your Mommy
10. Fascist Pig
11. I Want More
12. Suicidal Failure
13 (2013)
No Mercy Fool!/The Suicidal Family (2010)
Free Your Soul And Save My Mind (2000)
Freedumb (1999)
Suicidal For Life (1994)
Still Cyco After All These Years (1993)
The Art Of Rebellion (1992)
Lights Camera ... Revolution! (1990)
How Will I Laugh Tomorrow When I Can´t Even Smile Today (1988)
Join The Army (1987)
Suicidal Tendencies (1983)
Datum vydání: Úterý, 5. července 1983
Vydavatel: Frontier
Stopáž: 28:15
Produkce: Glen E. Friedman
Studio: Golden Age Recording
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.