Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za rok 2008 vyhrali Valhallu PORTISHEAD a my sme napísali, že je to dôkaz stierania žánrových hraníc v zosieťovanom svete. Bola to pravda, no pohľad z čerstvého roku 2014 na vtedajší rebríček zároveň hovorí čosi o stave, v ktorom sa nachádzala vtedajšia metalová scéna. Vtedy sme si za album roka vybrali PORTISHEAD, pretože hoci sme metalový portál, metal nepovažujeme za žiadne protekčné decko, ktoré treba prifarbiť a postrčiť, ak je neúspešné.
Za album roku 2013 sme nezávislým a vopred nepredvídateľným vnútroredakčným hlasovaním vybrali “Push The Sky Away” od NICK CAVE AND THE BAD SEEDS. Druhýkrát v našej histórii teda nevyhral metalový album.
Sme skalopevne presvedčení, že tentoraz to nie je dôkaz žiadnej krízy metalového žánru. Rok 2013 bol pre tvrdú hudbu veľmi dobrý a úspešný a väčšina metalových zárezov z najlepšej dvadsaťpäťky budú určite pamätné a výnimočné albumy aj o päť rokov. Stačí si prebehnúť jednotlivé redaktorské rebríčky a ľahko prídete na širší kontext.
Nakoniec, u nás tento rok bodovali výnimoční NICK CAVE AND THE BAD SEEDS (v spomínanom roku 2008 boli u nás na 15. mieste), vo výročných rebríčkoch nemetalových médii Pitchfork či Spin sa zase výnimočne darilo sanfranciským blackmetalistom DEAFHEAVEN.
Prajeme vám a sebe tiež, aby ani v roku 2014 neprestal byť metal skvelý a úspešný.
Orientačně:
1. Algetic - Sewer Dynasty
2. The Bridal Procession - Descent Into Arcologies
3. The Schoenberg Automaton - Vela
4. Serocs - The Next
5. The Greatness Design - Pillars Of Creation
6. Insurrection - Prototype
7. Abriosis - Vessel
8. The Zenith Passage - Cosmic Dissonance
9. Man Must Die - Peace Was Never An Option
10. Arhideus - Awakening Of Sins
11. Desecrated Sphere - Emancipate
12. Acrania - The Beginning Of The End
13. Dichotomy - Paradigms
14. Funeral Speech - Experimental World
15. Rivers Of Nihil - The Conscious Seed Of Light
16. Pyrexia - Feast Of Iniquity
17. Strychnia - Reanimated Monstrosity
18. Unbirth - Deracinated Celestial Oligarchy
19. Supuration - CU3E
20. Towers - Into The Void
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.