To máme dneska svět. Lidi jen nadávají, nic jim není svaté, a kdo nemá cestičku umetenou k bezpracnému inkasování, cítí se hned diskriminován. Kdekterý trouba si na internetu připadá jako celebrita, což ho opravňuje zamořit prostor kolem sebe bezduchým žvaněním jen pro žvanění samotné a připitomělou mluvou bez interpunkce otravovat vzduch. Máte v hlavě dostatečně vystláno hnojem? V tom případě koukejte, jak se to má válet.

Jak by v tomhle našem světě nemohl být celebritou znovuzrozený detektivní génius Sherlock Holmes (v podání Benedicta Cumberbatche), který neodmyslitelnou lulku nahradil nikotinovými náplastmi a na pomoc své brilantní mysli přibral, krom starého nedovtipy Jamese Watsona (Martin Freeman), moderní techniku i metody. Třetí návrat na Baker Street 221B je tady!

Celá série sice vzniká na motivy děl tatíčka Doylea, ovšem tradiční detektivku byste v ní hledali jen těžko. Sherlock zkrátka koukne a vidí. Pro někoho možná „nedetektivní“, když nejraději sám sleduje indicie, ovšem ruku na srdce, v kolika detektivkám to takhle skutečně jde a pachatelem není jen ta nejméně pravděpodobná postava? Osobně znám jen jediného člověka z okruhu fanoušků soukromého očka ze staré školy (mezi něž se rovněž počítám, byť preferuji knižní předlohy a hry Českého rozhlasu), kterému by nový svěží vítr ve staré klasice nevoněl. Ale jak říkáme my „sherlockologové“, nemusí pršet, stačí když kape. A ono po dvou letech od vypjatého konce druhé řady skutečně sprchlo...

S03E00: Many Happy Returns

Celou novou šarádu startuje nultá epizoda, což je v podstatě jen taková legrácka na nabuzení diváckých chutí. Sherlock přežil vlastní smrt vcelku bez úhony (však to i sami autoři v konci doposud posledního dílu „Reichenbašský pád“ odtajnili) a prostřednictvím člena forenzního týmu Scotland Yardu Phillipa Andersona (hraje Jonathan Aris), ze kterého se v mezidobí stal vášnivý Holmesův stoupenec a obdivovatel, se dozvídáme, kde všude ve světě zázračná detektivní práce zcela jasně ukazuje na nezaměnitelný mistrův rukopis. Člověk by si řekl, že o moc šílenější legrace už nebude, ale hrubě by se mýlil...

Nebodováno

S03E01: The Empty Hearse

První epizoda je věnována šťastnému shledání obou našich přátel. Tolik objetí, homosexuálních lákadel, facek a rozbitých nosů by jeden pohledal. A vtípků. Tady už téměř nejde o nějaké vyšetřování zločinu, byť se samozřejmě na pozadí těch šťastných událostí stihne začít vykreslovat nový hlavní záporák, tohle je mýdlová opera ve velkém rodinném balení. Bůh suď, zda-li je to dobře či špatně. A jen tak na okraj malinký únik informací - pokud jste celé ty dva roky spekulovali nad vysvětlením zinscenované smrti detektiva-metrosexuála, čárku do kolonky úspěšně vyřešených případů si zřejmě nepřipíšete.

6/10

S03E02: The Sign Of Three

Vtipná parafráze na „Znamení čtyř“, ovšem pointu vám samozřejmě neprozradím. Každopádně tohle je ten díl budící buď rozpaky nebo bezuzdné nadšení. Abychom to zbytečně dlouho neokecávali, je to příběh svatební, a jak by vám řekl můj vzácný plyšový kolega Rudi Rus, svatební díly jsou vždy to největší zlo (major Zeman potvrdí). Menší detektivní zápletka s obrovskou porcí zábavy, kdy především rozlučka se svobodou v podání obou hlavních aktérů a dvou odměrek je vskutku nezapomenutelná. Přes počáteční skepsi jsem se ale nakonec přidal spíše do houfu obdivovatelů Johnových svatebních eskapád.

7,5/10

S03E03: His Last Vow

Konečně návrat do kolejí načrtnutých druhou sérií. Pokud si z knihy „Návrat Sherlocka Holmese“ vybavíte povídku „Charles Augustus Milverton“ o stejnojmenném králi vyděračů a z knihy „Poslední poklona S.H.“ stejnojmenný příběh, pak převážně na jejich motivy tahle epizoda vznikla. Ale pochopitelně jen velmi volně, jak už je u novodobého seriálového ztvárnění nepsaným pravidlem. Rozhodně nutno vyzdvihnout překvapivé uplatnění ženských postav. Pravda, úplný závěr dílu byl krapítek šroubovaný a ne až tak neočekávaný, ale co už, otazníky prostě přibývají jak houby po dešti a my se s tím musíme smířit. 

8/10

Kdyby tvůrci stáhli „poplacávání a pofňukávání“ znovu nalezených přátel do dvaceti minut, ty přifařili ke svatební epizodě ukrácené o předlouhou dedukci se zbytečně natahovaným stavebním proslovem a v ušetřeném čase natočili ještě jeden celý díl srovnatelný se třetí epizodou, neřekl bych proti nejnovější trojici ani popel. Nebyli by to však Moffat s Gattisem, aby si nedělali, co sami uznají za vhodné.

Nový Sherlock lámal rekordy sledovanosti, rozvášnil fanoušky, některé pobláznil, jiné znechutil a o to zřejmě šlo. Každopádně (nejméně) dvě další série máme slíbené, otázek na zodpovězení od posledně spíše přibylo, tak nač si dělat vrásky, že nám hoši ze Sherlocka s Watsonem vyrobili hláškující mašiny, když to mezi nimi jiskří jako v nejslavnějších časech britských kriminálních seriálů (pokud vás však namísto obligátních Bodyho s Doylem napadli Dempsey a Makepeaceová, nechtějte po mě dešifrovat, kdo je kdo). A víte co? Já se na pokračování těším.