THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Génový inžinier/už má plán hotový/ako zhotoví/mozog plechový“, takto akosi si to z veľmi dávnych čias pamätám a je to úplne mimo, pretože o Bez ladu a skladu to dnes naozaj nebude. ARTIFICIAL BRAIN ako svoje sídlo uvádzajú Valley Stream, New York, a natrafil som na nich pri hľadaní nejakých obskúrnych deathmetalových záležitostí na Youtube.
Minule tu boli spomenutí v recenzii na aktuálny album REVOCATION, nie náhodou či mimo misu, pretože s touto technickou thrash/deathmetalovou skupinou ich spája osoba gitaristu a sprievodného vokalistu Dana Gargiula. ARTIFICIAL BRAIN sú v podstate jeho domovinou, hrá tu od roku 2009, kedy AB vznikli. A spolu s ostatnými spoluhráčmi, ktorí s výnimkou druhého gitaristu Jona Locastra vokálne podporujú frontmana Willa, sa na dlhohrajúcom debute venuje mimoriadne zaujímavému death metalu.
Pozornosť by mali zbystriť priaznivci technicky podaného kovu smrti, ale nie toho klasického, akademicky vypulírovaného a štúdiovo vymaznaného. AB vydávajú u Profound Lore, čo znamená, že klasický tech/death má smolu a musí prenechať miesto ponurým krkolomným disharmóniám, disonanciám a nie celkom pozemským náladám. A zároveň je tu prítomná hrubozrnnosť, temnota a mnoho v podstate priamočiareho surového hrania v rýchlych a razantných tempách.
Hlavný vokalista Will bol kedysi aktívny v BIOLICH. Toto meno vám veľa hovoriť nemusí, v zásade celý čas ich existencie prebehol v hlbokom undergrounde. Bol to ale spolok „uctievačov“ fínskych DEMILICH, ktorí by pamätníkom scény 90. rokov niečo hovoriť mali. Išlo o technický, brutálny a výrazne „psycho“ death metal s originálnymi, vysoko extrémnymi kloktavými vokálmi a abstraktnými, tajomnými textovými témami. Ich jediný album „Nespithe“ z roku 1993 je unikátnym kusom, ktorému sa hudobne približuje máločo, možno tvorba newyorských sci-fi brutalistov ANDROMORPHUS REXALIA.
A do istej miery sa s odrazom tvorby DEMILICH stretávame aj u ARTIFICIAL BRAIN. Napríklad v niektorých „kloktajúcich“ polohách celkovo v hĺbke usadeného, brutálneho, často ťahavého vokálu, a takisto v nejednej harmonickej štruktúre gitarových riffov a tajomnej či „vesmírnej“ atmosfére, vychádzajúcej z textového kontextu „umelého mozgu“. Popritom sa AB hudobne blížia napríklad spolkom ako PORTAL, aj keď v trochu „ľudskejšej“ forme a s väčšou toleranciou melodických partov, a k menej posekaným ULCERATE z obdobia „The Destroyers Of All“.
Pravdepodobne by si tu mali prísť na svoje aj fanúšikovia GORGUTS, v tom prípade ma ale „žiaci“ bavia oveľa viac než „učitelia“ na svojej „tibetskej“ novinke. V každom prípade môžem „Labyrinth Constellation“ odporučiť ako vydarenú a originálnu syntézu ponurej deathmetalovej surovosti s občas naozaj besniacimi momentmi, techniky a atmosféry.
Tu bolo treba čakať na celý album, z dvoch skladieb sa závery vyvodiť nedali. Po často opakovanom vypočutí celku tento technický a zároveň surový kus death metalu s nezemskou atmosférou jednoznačne presvedčil.
8 / 10
Samuel Smith
- basgitara
Keith Abrami
- bicie
Jon Locastro
- gitary
Dan Gargiulo
- gitary
Will
- vokály
1. Brain Transplant
2. Absorbing Black Ignition
3. Wired Opposites
4. Worm Harvester
5. Frozen Planets
6. Orbital Gait
7. Bastard Planet
8. Labyrinth Constellation
9. Hormone´s Echo
10. Moon Funeral
Labyrinth Constellation (2014)
Butchering Cosmic Giants (2013)
Demo 2011 (2011)
Lightwaves Birthing Ages SP (2011)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Profound Lore Records
Stopáž: 45:07
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.