Píšu tuhle recenzi a vlastně vůbec netuším, jestli to bude k něčemu dobré. Přece jen metalová stránka, už podle kovem zvonícího názvu, má svá nepsaná pravidla a zákony. Otázka zní, stojí tahle deska za jejich porušení? Dle mého skromného názoru určitě ANO, ale drobné selekci se přece jen nevyhneme. Takže hned pryč všichni, kterým při slovech moravská lidovka naskakuje husí kůže. A kdo nesnáší symfonický orchestr? Fajn, tak vy taky můžete zmizet.
No a my tolerantnější, co jsem zůstali, můžeme s chutí do toho. ČECHOMOR (dříve Českomoravská hudební společnost) přichází po třech řadových deskách s novinkou, a to ne jen tak ledajakou. Spojil se totiž s Američanem Jazem Colemanem (ten mimo jiné spolupracoval třeba s LED ZEPPELIN nebo QUEEN), aby si vzal jejich lidovou notečku do prádla. No, činil se nám chlapec jeden skutečně zodpovědně. Písně z gruntu překopal a ke slovu pustil COLLEGIUM ČESKÝCH FILHARMONIKŮ s dirigentem Františkem Preislerem juniorem. Hrají ve všech dvanácti skladbách (třináctý bonus titulní písně v radiomixu beru jako zajímavý pokus o moderní znění, nutno slyšet, protože ve spojitosti se smyčcovou aranží fungují i samplované bicí) a s podporou kapely samotné vytvářejí symbiózu z řádu snových, skutečné VELKOU HUDBU. Silnou, pompézní a krásnou. Husí kůže naskakuje spolehlivě a je jedno poslechnete-li si titulní "Proměny", mrazivou "Mezi horami" (pamatujete na RAGE a jejich experiment "Lingua Mortis" - schválně, zkuste porovnat) nebo třeba rozjuchanou "Hrušku". Tady jde stranou i moje osobní antipatie ke zpěvačce Lence Dusilové, která se účastní ve třech skladbách a závěrečném bonusu. Prostě je mi to v tomhle případě šumafuk kdo a co zpívá. Celková nálada "Proměn" vítězí.
Ale nic, jak známo, není tak jednoduché. Lidová písnička je živel, rozjetá drožka tažená divokým párem koní. A v obětí tklivých smyčců i dosavadní „dupačky“ ztrácí na intenzitě. Samozřejmě, můžete namítnout, že druhým protipólem jim jsou smutné „plačky“, mnohdy s morbidní textovou složkou a budete mít jistě pravdu, jen chci upozornit, že nálada "Proměn" je POUZE tklivá, zadumaná a byť třeba orchestr vespod mohutně tepe, výsledek stále spíše hladí, než dráždí. Rozumějte mi správně, není to zákonitě chyba, jen albu pak místy trochu dochází dech. Ale skutečně jen místy!
Takže pokud máte v hlavě alespoň trošku přemýšlivý mozek, nejste ortodoxní pyramidonosiči a každý večer vás neuspává pouze MANOWAR písní "Hail and Kill" na všechny způsoby, měla by vás tahle muzika zasáhnout. Kousek té lidovky má v sobě přece každý z nás…