METALLICA hraje po celém světě a tudíž i v Praze poslední dobou poměrně často. Tak často, že už jí to samotné nejspíš přišlo podezřelé, takže se zamyslela nad tím, jak tuhle zavedenou praxi (do níž se vydávání nových nahrávek evidentně moc nehodí) nějak osvěžit, aby nakonec, nedejbože, někdy v budoucnu kvůli tomu nezašla na úbytě.

Tak se zrodila myšlenka zahrát všem fanouškům „na přání“ neboli „by Request“ a na ní navazující turné, na kterém skupina hraje pouze skladby striktně dle výběru všech, kdo si na ten který koncert koupí vstupenku. A že by playlist nejspíš vypadal téměř stejně, i kdyby se nehlasovalo? Drobný detail…

METALLICA je zkrátka METALLICA, pročež to muselo všechno být PŘESNĚ takhle. Včetně triček s motivem aktuálního data a seznamu skladeb, které se na daný koncert nakonec kvalifikovaly, nebo bonusového průběžného smskového hlasování o „skladbu dne“, k němuž vybízela i sama kapela ve video vstupech po celé odpoledne (průběžný stav jsme pak mohli sledovat i během koncertu samotného a pro ty, kteří se na místě samém nezúčastnili, jen doplním, že na Výstavišti o prsa vyhrála „St. Anger“, nechávajíce za sebou „The Day That Never Comes“ a „The Unforgiven II.“).

Zbyla tak jen jedna věc, která se v úterní podvečer v Praze managementu kapely nepovedla spolehlivě zařídit, a sice počasí. Předpovědi se sice vzácně shodovaly na tom, že na největší slejvák dojde právě mezi osmou a desátou večerní nad Holešovicemi, člověk se na to připravoval, ale stejně se tomu nechtělo věřit, obzvláště po kompletně prosluněném odpoledni, k němuž výborný soundtrack (v uvedeném pořadí) obstarali KVELERTAK, CHILDREN OF BODOM a ALICE IN CHAINS.

A tak to s „Battery“ všechno přišlo v jeden okamžik, totální průtrž mračen doplněná o totální průtrž riffů a emocí. Jejich ďábelskou směsí bylo nebohé publikum v počtu (pořadateli uváděných) nějakých 25.000 hlav bičováno ze všech stran průběžně po celý, téměř dvěapůl hodiny trvající koncert. Promáčený James nás dokonce v jednu chvíli vystrašil, zda snad nedojde na nucenou technickou přestávku v hraní („Fuck, to je jako hrát v bazénu“), ale na podobné situace bylo nicméně pódium pro thrashové hvězdy i s přenosným velkoplošným vysíláním za zády dokonale nachystáno.

Mezi skladbami, které v hlasování uspěly, se ocitla i úplná novinka „Lords Of Summer“, která v předvečer údajného nástupu METALLICY do studia mohla uklidnit všechny staromilce – tady se žádný stylový experiment nekonal. Jinak se ale pochopitelně sázelo na osvědčené jistoty, mezi nimiž potěšila zejména titulní věc „... And Justice For All“, a které přinesly již téměř zlidovělý obrázek vystoupení nejslavnější americké thrashové čtveřice: hit stíhá hit a vděčné publikum tomu přihlíží s nehraným nadšením a mnohdy i obdivem.

Jednou se METALLICA určitě přejí, to se může stát, ale pro letošek to zcela jistě neplatí, a to ani ve světle, resp. pardon, ve tmě protkané hromy a blesky, kterými matka příroda ozdobila její vystoupení dle gusta českého fanouška. A co my víme, možná, možná, že to tak nakonec bylo schválně, vždyť jak jinak také oslavit třicetileté výročí od vydání alba, jež se tak příhodně jmenuje „Ride The Lightning“.

Setlist:

Intro By Request/The Ecstasy of Gold, Battery, Master Of Puppets, Welcome Home (Sanitarium), Fuel, The Unforgiven, Lords Of Summer, ... And Justice For All, Sad But True,  Fade to Black, Orion, One, For Whom The Bell Tolls, Creeping Death, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Whiskey In The Jar, St. Anger, Seek & Destroy