Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po šiestich rokoch z Holandska pozdravujú tamojší najväčší „fanúšikovia“ ľahkého remesla. Piaty dlhohrajúci album „From Crotch To Crown“, vonku od februára 2014, nahrala ešte komplet holandská zostava, v súčasnosti však skupinu popri Patrickovi Oosterveenovi (basa), Nielsovi Adamsovi (vokály) a Martijnovi Moesovi (gitary) tvoria aj dvaja Briti – Doug Anderson (bicie, o.i. UNFATHOMABLE RUINATION) a sólový gitarista Michael Phillip Barber.
Tlupa, posadnutá víziami, ktorých realizácia by ich dostala na dlhé roky za mreže, narúbala desať kusov krvavého, brutálneho a priamočiareho death metalu v európskom štýle. Vedú náklepy, do toho temné, zlovestne harmonické pomalšie pasáže a celý materiál nesie silný vplyv klasikov žánru a 90. rokov. PD ale neznejú ako spolok nostalgicky nariekajúci za starými časmi, produkcia je mocná, úderná a death metal zohavovačov má poriadny ťah a švih.
V nejednom gitarovom riffe neskrývane počuť, že bez SLAYER by sme death metal tak, ako ho počujeme tu, proste nemali. A celkovo je jedna z poprednejších holandských smrti zasvätených svoriek dôstojným predstaviteľom toho DM žánru, ktorý hrali alebo hrajú DERANGED, VOMITORY, SEVERE TORTURE. Stavajú aj na základoch, z ktorých slušný kus albumom „From Beyond“ vybudovali MASSACRE. Energia, chytľavé riffy, klasické sóla, kvalitný hlboký i revaný Nielsov vokál, proste ukážkový, tak akosi nestarnúci esenciálny death metal.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.