Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po šiestich rokoch z Holandska pozdravujú tamojší najväčší „fanúšikovia“ ľahkého remesla. Piaty dlhohrajúci album „From Crotch To Crown“, vonku od februára 2014, nahrala ešte komplet holandská zostava, v súčasnosti však skupinu popri Patrickovi Oosterveenovi (basa), Nielsovi Adamsovi (vokály) a Martijnovi Moesovi (gitary) tvoria aj dvaja Briti – Doug Anderson (bicie, o.i. UNFATHOMABLE RUINATION) a sólový gitarista Michael Phillip Barber.
Tlupa, posadnutá víziami, ktorých realizácia by ich dostala na dlhé roky za mreže, narúbala desať kusov krvavého, brutálneho a priamočiareho death metalu v európskom štýle. Vedú náklepy, do toho temné, zlovestne harmonické pomalšie pasáže a celý materiál nesie silný vplyv klasikov žánru a 90. rokov. PD ale neznejú ako spolok nostalgicky nariekajúci za starými časmi, produkcia je mocná, úderná a death metal zohavovačov má poriadny ťah a švih.
V nejednom gitarovom riffe neskrývane počuť, že bez SLAYER by sme death metal tak, ako ho počujeme tu, proste nemali. A celkovo je jedna z poprednejších holandských smrti zasvätených svoriek dôstojným predstaviteľom toho DM žánru, ktorý hrali alebo hrajú DERANGED, VOMITORY, SEVERE TORTURE. Stavajú aj na základoch, z ktorých slušný kus albumom „From Beyond“ vybudovali MASSACRE. Energia, chytľavé riffy, klasické sóla, kvalitný hlboký i revaný Nielsov vokál, proste ukážkový, tak akosi nestarnúci esenciálny death metal.
8 / 10
From Crotch To Crown (2012)
Descendants Of Depravity (2008)
Left In Grisly Fashion (2005)
Embalmed Madness (2004)
Deeds Of Derangement (2003)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Willowtip Records
Stopáž: 41:26
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
