Pokud jste již přesyceni vlnou kapel znásilňujících black metal levicovou propagandou a ekologickým poselstvím či stále rostoucí hipsterskou komunitou, která má k tomuto hudebnímu odvětví rovněž kladný vztah, pak vězte, že kvalitní desky stále ještě nahrávají i tělesa zabývající se starými dobrými tématy, jako jsou satan a drogy.

MYSTICUM měli k oběma těmto věcem kladný vztah vždy (kvůli tomu toho nejspíš taky zrovna moc nevydali) a choutky je podle všeho neopustily ani po osmnácti letech. Tak dlouho si museli fanoušci kapely počkat na její druhé, neustále odkládané řadové album. Těleso z norského města Asker získalo i díky své neaktivitě (krom jediné nahrávky je všem posluchačům dobře známý zejména split s kolegy ULVER) kultovní status, kterého by však nemohlo nabýt, pokud by nenatočilo něčím zajímavou desku. „In The Streams Of Inferno“ jí v onom šestadevadesátém byla. Nabídla pekelně jedovatý, zlostný a na svou dobu takřka přelomový industriální black metal, čili něco, co se v té době zrovna ještě moc nenosilo.

V hudebním světě se toho mezitím změnilo hodně, generace doprovázející mladou kapelu odrostla, stejně jako samotní muzikanti. Ti svým oblíbeným tématům zůstávají věrni, ovšem berou vše s nadhledem (např. když vtipně mění známé beatlesovské „Lucy In The Sky With Diamonds“ na „Lucifer In The Skies With Demons“). Kompletně se sice proměnil zvukový kabát (je modernější, čitelný a s důrazem na industriální složku, což ke kapele perfektně sedí), avšak ona jedovatá atmosféra je stále přítomna, byť už ne v takové míře jako tenkrát.

V období, kdy byli tito Norové nefunkční, se samozřejmě objevila celá řada podobně zaměřených seskupení, takže „Planet Satan“ už nemůže být ani zdaleka tak šokující jako jeho předchůdce, avšak pravda je taková, že spoustě těchto novějších spolků dávají páprdové z MYSTICUM i dnes výprask. A ačkoliv album nepřináší vlastně nic nového, má dobrou atmosféru, baví podstatně více než většina podobně laděných těles a bez problému se zařadí mezi ty lepší žánrové nahrávky letoška. Předpokládám, že příště se s kapelou setkáme až tak okolo roku 2032, takže nezbývá než doufat, že nepřijdou nějaká zranění, resp. zbytečné dopingové excesy, a hochům do té doby vydrží alespoň ta stávající forma.