Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Od debutového albumu „Worse Than Death“ uplynulo zhruba poldruha roka a počas tejto doby stihli IRON REAGAN vydať split EP s EXHUMED a EP „Spoiled Identity“, na ktorom z trinástich skladieb hranicu jednej minúty pokorí len titulná a tie ostatné ju - občas dosť hlboko – podlezú, celé to nemá ani päť minút. Takže informácie o skupine máte v recenzii z minulého roku, teraz krátky pohľad vrhneme na dlhohrajúcu novinku.
IRON REAGAN podstúpili zmeny v zostave, novým bubeníkom je Ryan Parrish (ex-DARKEST HOUR), na druhú gitaru prišiel hrať Mark Bronzino a teraz je z IR kvinteto. Ak sa zmeny vôbec stihli podpísať na hudbe, tak jedine v dobrom. V 25 skladbách poslucháčovi cez uši preletí energický a chytľavý thrash metal, thrash core či crossover, odchovaný na 80. rokoch. Nárezy, melódie, mosh, skandovačky, agresívny materiál znejúci sviežo a autenticky. Žiadne retro či nostalgia za 80. rokmi, svižne, ľahko, úderne, s kvalitným hraním, melodickými sólami a bez umelohmotnej produkcie – nechcem si ani predstaviť, ako by niečo takého presne tento druh hudby zabilo.
8 / 10
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
