Zmizel hardcore a nahradil ho… no vlastně pop, ale furt je to dobrý. Ale už né tak jako dřív, chtělo by se dodat. Víc než post-hardcore nebo screamo je současné rozpoložení pocitářů z Baltimoru ukotveno v emotivně laděné klidné kytarovce, která koketuje s indie rockem. Kyle Durfey svým vokálem jen ojediněle zabrousí do poloh, kde se dříve spouštěl jeho charakteristický ubrečený řev, jímž dodával skladbám emotivní tah, který u mě stále nacházel příjemně mrazivou odezvu. Na novince vždy přibrzdí před místem, kde by měl přidat. To mě na „Keep You“ rozčiluje asi nejvíce.

Novinka zkrátka obrousila hrany. Víc se zpívá a už se neřve. Písničky jsou melancholičtější, ale i zbytečně patetičtější. Ubralo se na rychlosti. Stále silné kytarové linky se tak líně převalují na smutných melodiích a nad nimi Kyle s chvějícím se hlasem vzlyká. Stále je tu znát talent pro práci s dynamikou a pocitovostí písniček, jen už tu nejsou ta nejvypjatější spektra, která mě na kapele v minulosti nejvíce bavila. Jakoby si PIANOS BECOME THE TEETH sami od sebe zmenšili prostor, ve kterém se dříve pohybovali. Na ploše padesáti minut začne „Keep You“ místy i nudit, což se mi u minulých desek nikdy nestalo.