Na Cannibaly jsem se těšil jako malej kluk a bylo mi jasné, že to bude skvělý zážitek, ovšem že tento můj výlet do Prahy bude mít ještě velmi zajímavou dohru, to jsem fakt ani v nejmenším netušil.
Ještě nikdy jsem neměl možnost tuto skvělou skupinu vidět na živo, takže jsem si kvůli tomu i vyžebral dovolenou. Byli jsme domluveni s Anxurem z Pařát zinu, že pojedeme spolu a že si dáme v Praze na nádru sraz. Když jsme se sešli (+ ještě několik Anxurových kámošů), bylo asi něco kolem půl sedmé a tak jsme se vydali přímo do Futura. Musím ovšem uznat, že cestování po Praze, ve které dosud z devadesáti procent nefungovalo metro je docela pakárna. Přeplněné tramvaje a všude hrozný zmatek. Protože nikdo z nás nevěděl, kde přesně se Futurum klub nachází, trošinku jsme na Smíchově museli pátrat, ale nakonec jsme na místo dorazili, bylo asi půl osmé, takže jsme koupili lístky a očekávali vpuštění přítomného početného davu do klubu. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme spatřili jak nějací borci teprve nosili dovnitř aparát a tak jsme odhadli začátek koncertu někdy tak na 20:30. Je pochopitelné, že se nám sbíhaly sliny na nějaké to pivko. Nejbližší restaurace byla přes ulici a tak jsme ji samozřejmě hned otestovali. Pivo sice stálo 25 korun, ale lepší něco než nic. Kolem půl deváté jsme se tedy vrátili do klubu a ihned poznali, že jdeme pozdě, protože poměrně málo známí Viu Drakh (myslím, že jsem je poprvé viděl na loňském Obscenu) už hráli asi poslední dvě skladby svého setu. Myslím že ale asi nehráli moc dlouho, jelikož následující skupina hrála snad také jen dvacet minut. Měl bych se ještě zmínit o přibližném počtu návštěvníků a také o zvuku. Pokud je mi známo od některých věciználých lidiček, tak kapacita Futura je pět set lidí, ale myslím že návštěvníků tohoto super koncetíku bylo zřejmě o nějakou tu stovečku více. Klub byl totiž narván k prasknutí, že se nedalo v jeho prostorách pomalu ani pohybovat. Zkrátka po této stránce pořadatelé akci dost nezvládli, zřejmě návštěvu silně podcenili. Podle mého názoru, měl tento koncert probíhat v nějakém větším sále než je právě Futurum. Nehledě na to, že sál byl akusticky vyřešen přímo hrozně. Uprostřed byla arkáda, kde se zvuk lámal a tak byly použity reproduktory nejen před pódiem, ale i uprostřed sálu. Z té chvilky co jsme ještě stihli vystoupení Viu Drakh, jsme byli dost otráveni, protože jejich zvuk byl opravdu dost zahuhlaný a zkrátka nedobrý a pochopitelně jsme se báli aby hlavní hvězdy také nebyli takto zvukově pohřbeni. Ale opak byl pravdou. Hned následující holandští brutalisti Severe Torture měli zvuk o poznání lepší i když ani ten žádná sláva a stále bych ho hodnotil jako silně podprůměrný. Jak jsem se už zmínil Holanďané nehráli příliš dlouho, což byla škoda, protože se dost líbili a myslím, že jsou u nás o dost oblíbenější než následující Němci Dew Scented. Přiznám se, že jsem "Scenťáky" ještě nikdy neslyšel a tak jsem byl dost zvědav co nám vlastně předvedou. A musím uznat, že byli pro mne velkým překvapením. Zvuk byl nyní o hodně čitelnější a mohu s klidným svědomím prohlásit, že jem už na něj přestal reptat. Slyšel jsem všechny nástroje a "Scenťáci" se mi fakt hodně líbili. Jejich hudba byla vcelku dost technická a taková řekl bych slušně promyšlená. Prostě u mě tato kapela výrazně zabodovala. Asi si budu muset sehnat nějaké to jejich CD. V každé přestávce mezi vystoupeními jednotlivých kapel jsme hodili s kámošema pivko a nejinak tomu bylo i před Canibaly. Jejich technici zvučili dost douho, ale stálo to za to, protože když konečně začli tito bohové hrát, byla to bomba!!! Zvuk už byl až neuvěřitelně dobrý na to z jak malých reproduktorů vycházel a i když ze začátku nebyl příliš zřetelný Corpsegrinderův zpěv, ale tato maličká muška byla po chvíli pány zvukaři vychytána a na skvělý zážitek bylo zaděláno. A že bylo co obdivovat! Skvělé kytary se svými parádními rify se nám zařezávaly do uší, naprostá strojová přesnost bicích nástrojů a celková úžasná sehranost Američanů byly opravdovou lahůdkou pro každého fajnšmekra deathmetalové hudby. O suprovém zpěvu Corpsegrindera nemluvě. Ne nadarmo o něm jeho kolegové z kapely mluví jako o nejlepším deathovém zpěvákovi na světě. Tenhle pořízek je fakt dobrej. Cannibalové hráli ke spokojenosti fandů velmi dlouho s několika přídavky a konec koncertu přišel až někdy dlouho po půlnoci. Musím přiznat, že ač byl koncert opravdu skvělý, byl jeho konec tak trochu vysvobozením, neboť naprostá nedýchatelnost a příšerné vedro v klubu učinily své. Však také například Corpsegrinder vypadal jako by skočil v šatech do vranovské přehrady.

Na začátku tohoto vyprávění jsem se zmínil o jisté dohře celého tohoto mého výletu, ale ta měla přijít až další den ráno. Když skončil koncert, vydali jsme se s Anxurem a spol vyhledat nějaký nonstop, kde bychom mohli strávit několik hodin do odjezdu našich vlaků. Asi po hodině hledání jsme objevili jeden noční bar a tak jsme ihned zasedli a objednali něco k pití. Kluci si dali pivko, já už ne, neboť ráno na mě čekalo u nádraží v Jihlavě moje autíčko a snažili jsme se nějak přežít těch pár hodin do rána. Někdy kolem šesté jsme se rozloučili, kluci odjeli do Šumperka a mě asi za půl hodiny frčel mezinárodní rychlík Slovan na Havl. Brod, kde jsem měl přesedat na Jihlavu. Protože jsem byl opravdu dost unaven a nevyspalý, ihned po nastoupení do jednoho z kupé jsem vytuh a oddával se lahodnému nevědění v říši Hypnosově. Probudil jsem se asi něco po půl deváte, kdy jsme se nacházeli asi 10 až 15 kilometrů před HB a zjistil, že dvě ženy sedící se mnou v kupé se nějak splašeně ženou ven do uličky. Ptám se jich co se stalo a kde to vlastně jsme a jedna z nich říká abych se podíval z okna na koleje, že od nás létají nějaké jiskry. Byla to pravda, náš vlak někde pod našim kupéčkem hořel!!! Rychle jsme se přemístili asi o dva vagóny do předu. Mezitím již někdo upozornil průvodčího a ten zastavil vlak pomocí záchranné brzdy. Vrátil jsem se zpět do uličky vagónu sousedícího s tím ve kterém jsem ještě před chvílí spal, abych zblízka viděl co se bude dít. Dva železniční policisté spolu s průvodčím se snažili uhasit malý oheň pod vagónem pomocí hasícího přístroje. Po chvíli bylo hotovo a dohodli se, že dojedeme do HB, kde tento vagón odpojí a pojedou dál směr Budapešť. Myslel jsem tedy, že tím se vše skončilo, ale hluboce jsem se zmýlil. Vrátil jsem se do našeho kupéčka a čekal až se zase rozjedeme. Po asi 5 minutách mi bylo divné, že se stále nic neděje a my stále stojíme. Otevřel jsem tedy okénko a vykouknul co se vlastně děje a to co jsem spatřil mi málem vyrazilo dech! Opravdu jsem nevěřil svým očím!! Vagón ve kterém jsme předtím seděli hořel. Ale jak!! Plameny šlehaly asi dva metry do výšky nad střechu vagónu a nejvíce se valily z kupéčka, které ještě tak před čtvrthodinou patřilo nám. Všude marky černého a bílého kouře a překvapení a zděšení cestující tak čekal nevšední zážitek. Byl to docela šok! Zřejmě nějakou závadou na izolaci elektrického vedení pod vagónem došlo k požáru a ten po chvíli zachvátil celý vagón. Za poměrně dlouhou dobu přijeli čtyři hasičské sbory o celkovém počtu sedmi vozů a jali se vagón hasit. Šlo to velmi pomalu a na místě jsme se zdrželi asi něco přes hodinu, kdy dorazili nějací technici a vlak zabrzděný záchrannou brzdou odzvzdušnili, což umožnilo soupravu odpojit. Mezitím dorazila motorová mašina, protože proud byl samozřejmě vypnut a ta nás odtáhla do HB. Na místě už byla také televize, která zde natočila spot do zpráv. Nikdo nebyl zraněn, cestující včas zadní vagóny vlaku opustili. Když jsme odjížděli, tak už byly ohněm zlikvidovány vagóny dva a hasiči stále ještě hasili. Prý to trvalo asi až do poledních odin, než se podařilo celý požár zlikvidovat.Tento trochu šokující zážitek byl pro mne silným emotivním podtržením skvělého pražského koncertu deathmetalových architektů Cannibal Corpse a myslím, že nejenom pro mne, protože v onom vlaku cestovalo ještě zhruba dalších 10 návštěvníků této super akce.