Tuhle staroškolskou emo-punkovou bandu miluju na koncertech. Zpěvák Marek má živě energii, jakou nemá jiný hardcoreový kazatel na naší scéně. Vlastně miluji i tu roztomilou prkennost, se kterou se kytarista Šaman pohupuje do rytmu. Vždycky si vzpomenu na Marka Ebena, jak říká, že chce hrát rockovou hudbu. Super je i to, že tihle dva mohykáni do kapely vtáhli dva další lidi hraním v kapele netknuté a vykřesali z nich za krátko solidní punkovou rytmiku. Desky REMEK mají ale jinou kvalitu. Je možné si přečíst texty. Zastavit se. Zamyslet se. Vlastně si zpětně uvědomuji, že je jen opravdu málo kapel, u kterých mám tendenci přímo při poslechu číst jejich kousavé texty. Oproti dobám minulým je v nich méně opakování, takže si člověk i počte.

Všechno najednou zapadne do sebe. A tak to rychle skončí. To jsou prostě REMEK. Texty, které jsou přemýšlivé, přímočaré i zaťaté současně. Kytarové linky, které řežou i hladí. Typická intermezza vložená do skladeb. Nehledejte hitovky, ten kytarový feeling se už nezmění, protože to Šaman jinak prostě neumí. Moc lidí takhle to staré poctivé emo hrát neumí. I zde je znát trochu posun v náladách, které se mi zdají o ždibec veselejší, než kdykoliv jindy. Hardcore-punkový DIY diamant.