Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud bych si měl z metalové scény vybrat jedno jméno, které je pro mne synonymem spolehlivosti a konzistence, museli by to být právě ENSLAVED. Když si vedle sebe postavíme všechny etapy, kterými skupina prošla, zjistíme, že se nikdy nepohybovala mezi žánry vypočítavě a její vývoj má zcela logickou jednotící linii. Od striktně vikingských počátků, které kapelu zařadily mezi nejvitálnější stoupence severského extrémního metalu (nálepce black se Norové vždy oprávněně bránili) s klasikami "Frost" a "Eld", přes úhyb k experimentálnímu projevu, který vstřebával prvky progrese a bergenské psychedelie, až k současnému vycizelovanému zvuku, který pracuje s charakteristicky skandinávským riffováním, ale zároveň ho fúzuje s melodickými prvky art rocku a promakanými retro aranžemi.
Ano, ENSLAVED už možná nemají ten objevitelský švuňk, který je zdobil kolem vrcholných desek "Mardraum", "Below The Lights" či "Monumension", ale jejich diskografie nesplývá do monotónního proudu předvídatelných postupů. V pořadí třinácté album "In Times" sice pokračuje v trendu zpřehlednění a zpřístupnění, který jsme mohli sledovat na "Axioma Ethica Odini", ale bergenským duchovním válečníkům se znovu podařilo zkombinovat letité jistoty s osobitým přístupem.
Deska opřená o několik run germánského futharku pracuje s ostrými kontrasty, které se promítají nejen na textové rovině (makrokosmos / mikrokosmos, zrození / destrukce, chaos / řád), ale především v hudbě samotné. Především první tři skladby charakterizuje střet protiv - ostrých kvílivých riffů, evokujících staré vikingské časy a euforicky vyklenutých vokálních linek a refrénů. Pravděpodobně ještě nikdy nezněly melodické postupy ENSLAVED tak krystalicky čistě a chytlavě, jako v "Thurisaz Dreaming" a zejména následné "Building With Fire" (jejíž hypnoticky jednoduchý nástup kytara / bicí evokuje "rudé" období MOONSPELL).
Pomyslným vrcholem spojení starého a nového je třetí "One Thousand Years Of Rain", která se z disharmonického psychedelického naříkání kytar v úvodu překlopí až do majestátní pohanské hymny, kterou ozdobí nádherný vikingský chorál, vzpomínka na časy "Monumension", kdy kapela spolupracovala s Trygve Mathiesenem. Harmonie melancholických art rockových ploch s přímočarou pagan melodikou je absolutní ozdobou a jedním z vrcholů bohaté diskografie bergenských.
"In Times" se nicméně v této fázi nezastaví a ve zbytku alba se výrazně uzavírá do sebe. Stopáž skladeb ani jednou neklesne pod osm minut, ale zatímco úvodní trio kompozic si posluchače snadno podmaní výraznými melodiemi, zbytek alba pracuje s introvertnějším projevem, meditativně vrstvenými motivy a strukturou, která nutí skladby vnímat jako jednolitý celek. Texty opíší elegantní oblouk - přes naudiz, runu nedostatku a tísně až k runě dagaz, která ve futharku značí den, bezpečí světla. "In Times" v těchto momentech připomíná hermeticky uzavřený svět duše, kde se všechno podstatné děje uvnitř, bez velkých efektů, ale o to intenzivněji.
Těžko pro fanouška kapely neopouštět "In Times“ s euforickým pocitem. Sekery z ocele dávno vyměnila parta kolem Ivara Bjørnsona a Grutle Kjellsona za duchovní zbraně, ale jejich hudba je stále elektrizujícím dobrodružstvím a poutí mimo čas. Je docela lákavé vnímat vývoj kapely v kontextu probouzejícího se skandinávského novo-pohanství, které tradiční příběhy Eddy a nordické mytologie převádí do psychoanalytické roviny.
Až budou ENSLAVED hrát v nové svatyni kultu Ásatrúarfélagið, zřejmě konečně zvážím tu duchovní konverzi. Do té doby jsem jejich věrným otrokem.
Podmanivé řešení střetu protikladů pod taktovkou bergenských duchovních učitelů.
8,5 / 10
Heimdal (2023)
Utgard (2020)
E (2017)
In Times (2015)
RIITIIR (2012)
Axioma Ethica Odini (2010)
Vertebrae (2008)
Ruun (2006)
Isa (2004)
Below the Lights (2003)
Monumension (2001)
Mardraum: Beyond the Within (2000)
Blodhemn (1998)
Eld (1997)
Frost (1994)
Vikingligr Veldi (1994)
Hordanes Land (EP) (1993)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
