Rozhodně to není poprvé, co pod patronací pennsylvánského „forward thinking“ labelu Willowtip Records vyšla netradiční a svým způsobem i originální deska. Dostala jméno „Blessed Be My Brothers...“ a na svědomí jí má dle babylonské bohyně Sarpanit pojmenované trio ze středoanglického Birminghamu. Pokud se podrobněji podíváme na sestavu SARPANITUM, nemůžeme si nepovšimnout, že v kolonce „obsluha bicích nástrojů“ figuruje jistý pan Leon Macey. Toto jméno by mělo uvést příznivce nevšedních death metalových receptur do okamžité pohotovosti, neb se samozřejmě jedná o bubeníka/kytaristu slovutných MITHRAS, kteří svou pokřivenou atmosférickou produkcí naroubovanou na základy vincentovské éry MORBID ANGEL kdysi důkladně rozčeřili stojaté vody ostrovní death metalové scény. Od vydání jejich poslední regulérní řadovky „Behind The Shadows Lie Madness“ však uplynulo již dlouhých osm let...

Naprosto stejně dlouhou dovolenou si užívali i otcové zakladatelé SARPANITUM, tedy Tom Hyde (CACHEXIC, koncertní kytarista MITHRAS) a Tom Innocenti (INFANT BILE, ale také bývalý člen LANTLÔS), kteří se za tu dobu, opět shodně jako MITHRAS, připomněli pouze jedním EP (dostalo název „Fidelium“ a vyšlo v roce 2011). O rok později posiluje řady SARPANITUM zmiňovaný Leon Macey, jenž tak dostává šanci po dlouhé době usednout na okoralou stoličku a řádně tak oprášit své pavučinou obalené činely (Macey se v mezičase participoval na nahrávání „Predestined“, pilotního to EP poměrně zajímavého projektu CONTRARIAN, kde mu ale byl svěřen nástroj standardně disponující šesti strunami, za bicí soupravou totiž tenkrát trůnila jedna z největších kapacit v oboru – George Kollias). Na výsledek spolupráce znovu obnovených SARPANITUM se však muselo čekat ještě další tři roky, comebacková deska vyšla až 17. února a dostala do vínku v rámci žánrových konvencí poměrně netradiční název „Blessed Be My Brothers...“.

Souhrn? „Blessed Be My Brothers...“ je bez nejmenších diskusí albem, které tu již dlouhou dobu nebylo. Poutavá, maximálně memorovatelná kolekce, jež vás neustále láká k opakovaným poslechům. Osobně jich mám za sebou již několik desítek, přesto mě SARPANITUM nutí přidávat další a další. Výpravný, atmosférický, vzletný a hravý, ale i potemnělý, hrubozrnný a nespoutaný death metal. Kráska i zvíře v jednom těle. Poetický BDM? Nepřestávám jím býti okouzlen.