Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Arjen Anthony Lucassen je workoholik, který své hudební nápady a vize neúnavně chrlí pomalu rok co rok již od počátku devadesátých let. Pochopitelně se neubránil sebe-opakování, ale na druhou stranu je sympatické, že se snaží nezůstat svázán v rámci jednoho žánru či skupiny. V podstatě pro každý svůj nápad si založí nové uskupení. Některé přežijí jako dlouhodobé a stabilní projekty (AYREON), některé opustí, ale nechá jim volné pole působnosti (STREAM OF PASSION), jiné (většina) zmizí v propadlišti dějin.
THE GENTLE STORM by se dal považovat za duchovního nástupce AMBEON. Až na to, že místo čtrnáctileté lolitky si Arjen naverboval zralou maminu Anneke van Giersbergen. To byl určitě dobrý tah, jednak pro hlasové kvality, ale i pro nepopiratelné charisma, které ve svém projevu má. AMBEON byl prezentován jako hudební experiment, THE GENTLE STORM Arjen uvádí jako plnohodnotnou kapelu. Jenže tohle už tvrdil mnohokrát a popravdě budu i rád, když zase za čas přijde s něčím úplně novým. Své hudební postupy už asi nezmění, přesto jeho různé inkarnace si stále drží své kouzlo.
V posledních letech se výběr muzikantů ustálil na v podstatě stabilním základu a další hosté jsou rekrutováni jen dle potřebných nástrojů. Jména jako Ed Warby, Joost van den Broek nebo Johan van Stratum tak určitě nepřekvapí. „The Diary“, jak už je u lucassenových desek zvykem, vypráví příběh. Tentokrát je to o mladém důstojníkovi nizozemské Východoindické společnosti, který cestuje do Indie, zatímco jeho mladá žena na něj čeká doma. Lucassen vychází z autentických dopisů a deníku, které se dochovaly ze sedmnáctého století.
Už od devadesátých let trpí Arjen schízou, jestli hrát metal nebo něco zcela jiného. Dílo „Universal Migrator“ bylo koncipováno tak, že jedno CD bylo pokryté poklidnou hudbou a druhé již stálo na metalových základech. K tomuto přístupu se vrátil i na THE GENTLE STORM. Na ostatních albech a projektech to má promíchané a tento přístup je zřejmě nejlepší. Problém s aktuálním počinem je, že oproti zmiňovanému albu obsahují obě CD ty samé písně, rozdíl je pouze v jejich studiové úpravě. „Gentle“ verze jsou akustické, obohacené o folkové nebo etno prvky. Flétny, housle a klasické piano tam mají hlavní roli a tahle polovina trochu připomíná BLACKMOORE´S NIGHT. „Storm“ pak stojí na klasické rockové rytmice, kterou doprovázejí orchestrální aranže. Avšak žádná bouře to není, spíš takový lehký vánek. Singl „Heart Of Amsterdam“, v níže umístěném odkazu, patří k těm dravějším.
„The Diary“ je dobrý materiál, hudebně variabilní a svou melancholickou náladou by se hodil spíš na podzimní termín vydání. Obsahuje však málo výrazných momentů. Obava, že dvojalbum s dvěma verzemi těch samých skladeb, nemusí být nejlepší nápad, se tak nějak naplnila. Dvě verze jsou zbytečné, některé sluší víc „Storm“ kabát (již zmíněný singl nebo „The Storm“), jiným více „Gentle“ košilka („Shores Of India“, „The Moment“)
Gentle CD: Příliš utahané a nevýrazné, klasické i cizokrajné nástroje zní skvěle, jenže až příliš často je znát, že jsou šroubované na rockové lešení, které bylo posléze odstaveno. Několik nejpovedenějších skladeb v odlehčené verzi umístěné jako bonus na „Storm“ CD by bohatě stačilo. 6/10
Storm CD: Arjen Anthony Lucassen ve své klasické podobě. Písničkář, skladatel a vypravěč se tentokrát soustředil na písně a to je po překombinovaném posledním AYREON velmi vítané. Několik písní je výtečných („Heart Of Amsterdam“, „Shores Of India“), několik slušných, zbytek je poněkud nevýrazný. 7,5/10
Průměr o trochu pozvednu, protože osobně mám tvorbu tohoto dlouhána v oblibě. Přesto však v kontextu jeho tvorby jde o slabší materiál.
Z úcty ke kapelníkovi a za důraz na písňovou strukturu. „The Diary“ jsou dva pohledy na ty samé skladby. Někdy je lepší lehká verze, jindy rocková úprava. V kontextu Lucassenovi diskografie možná slabší nahrávka, ale to stále ještě stačí pro nadprůměrné hodnocení.
1. Endless Sea
2. Heart of Amsterdam
3. The Greatest Love
4. Shores of India
5. Cape of Storms
6. The Moment
7. The Storm
8. Eyes of Michiel
9. Brightest Light
10. New Horizons
11. Epilogue: The Final Entry
Diskografie
The Diary (2015)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2015 Vydavatel: InsideOut Music Stopáž: 113:56
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.