Ne tak vtipné a nápadité jako Strážci Galaxie, ne tak hluboké jako X-meni nebo Nolanův Batman, zato o dost výpravnější, i když také méně přehledné, delší a nudnější. Asi tak by se daly do jedné věty natěsnat dojmy, které ve mně druhý díl Avengers zanechal. Těšil jsem se. Po filmu jsem hlavně lamentoval, to ale neznamená, že Joss Whedon natočil nějaký odpad.

Nedá mi to, zalamentuji si i teď. Co je platné, že se na plátně pohybuje skoro deset superhrdinů, když se trochu ztrácím v tom, co a proč dělají nebo mě to místy díky plochosti děje vlastně vůbec nezajímá? To je vlastně všeobecně problém Avengers. Film počítá s tím, že postavy už znáte a sem tam velmi povrchně zavadí o některou z nich, ať už je to vznikající románek mezi Hulkem a Black Widow nebo Hawkeye a jeho rodina. Ale proč mě to vlastně irituje, vždyť Avengers vždy byli o tom, že hrdinů je tu víc pohromadě, v tom je to kouzlo.

No, není. Tam, kde v prvním díle panovalo napětí, třenice a hledání cest jednotlivých hrdinů k sobě, teď chemie nefunguje. Hlavně střední část je zbytečně rozvleklá a ukecaná. Délka přes dvě hodiny je pak téměř zabijácká zvláště v případě, že tu nic nového neuvidíte. „Age of Ultron“ jen s opět větším rozpočtem recykluje předchozí Marvelácké blockbustery. Ano, samozřejmě to jsou vizuální orgie, ale chybí pevná kostra, na které by tato vizuální cingrlátka visela.

A děj? Akční nájezd na začátku je slibný. Představují se tu krom zlosyna, jehož jméno si vlastně ani není nutné pamatovat, protože tu je jen na rozehřání, i dva „vylepšení“ sourozenci, kteří zpočátku proti Avengers stojí. Vše se točí opět kolem Lokiho žezla. Z něho za Starkovy pomoci a nadutosti povstává i hlavní padouch Ultron. Ten je ve své podstatě umělou inteligencí, kterou Stark plánoval jako program na udržení trvalého míru.

Následně se nějakou dobu konverzuje, do týmu se přidávají další superhrdinové z Marvelovek a najde se tu pár dobrých fórků, ale ne tak dobrých jako ze Strážců Galaxie. Potkáváme další staré známé z minulých filmů, ale vstupy nedoprovází žádné emoční pnutí. Je vám to vlastně fuk, protože v tomto filmu je toho tolik a tolikrát, že jste prostě vším tak trochu přežráni a nedokážete si užít další sousta. Malou zajímavostí je to, že se děj odehrává ve fiktivní východoevropské zemi (ve které všichni mluví anglicky) a sem tam máte možnost vidět škodárnu stodvacítku na ulici. Vše směřuje k finální bitvě, u které si můžete tipnout, jak to vlastně dopadne. Rozhodně marvelovka, kterou si zřejmě za dva roky nebudu pamatovat, protože splývá.