Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
STRATOVARIA ARCTICA se po pár letech opět ozvali. Vlastně se ozval Jani Liimatainen, z jehož hlavy nápad na CAIN´S OFFERING vzešel. To bylo koncem minulé dekády, kdy po odchodu od SONATA ARCTICA přemýšlel co se sebou. Jeho vedlejší projekt, ALTARIA, fungoval vesele i bez něj (byť již pár let o sobě nedal vůbec vědět, takže se možná nechtěl vracet do potápějící se lodi) a tak přišel s myšlenkou na spojení sil s Timem Kotipeltem v nové uskupení. Aby nenechal nic náhodě, seskládal zbytek kapely z dalších známých jmen: Jukka Koskinen (WINTERSUN) a Mikko Harkin (Liimatainenův kolega z prvních let Sonaty).
Pro aktuální album se sestava trochu obměnila, lépe řečeno posílila v osobě Jense Johanssona (STRATOVARIUS). „Stormcrow“ je deska nacpaná kvalitním melodickým metalem. Rychle odsypává a nenudí. Liimatainenovy rychlé prsty nezahálí a sází jedno rychlé sólo za druhým Právě spojení Janiho s hlasem Tima Kotipelta je hlavní devízou tohoto uskupení. Klávesy páně Johanssona jsou znát, jsou slyšet a dodávají desce slušnou atmosféru, ale důraz na kytary je u CAIN´S OFFERING citelný a deska se tak neutápí v symfonickém patosu. Pro příznivce rychlého melodického metalu je tahle sbírka jak stvořená (ono taky pro koho jiného...). Avšak oproti předchozí, šest let staré nahrávce už to není takový nápor nápadů a chytlavých motivů. Do „Gather The Faithful“ vložil Jani Liimatainen celou svou metalovou duši. Do „Stormcrow“ vložil všechen svůj skladatelský a hráčský um, není to málo, ale není to dost. Jako by tomu něco málo chybělo.
„Stormcrow“ je podařená deska a vzhledem k sestavě je to sázka na jistou. Ale pokud pátráte po albu z ranku rychlého melodického metalu, které vás dostane do kolen, tak to „Stormcrow“ zřejmě nebude. Je otázka, jestli v tomto žánru vůbec ještě lze něco podobného očekávat. CAIN´S OFFERING si každopádně udrželi svou úroveň; i po šesti letech od prvotiny dokáží přinést solidní materiál.
STRATOVARIA ARCTICA je opět nacpaná kvalitním melodickým metalem, jenže už to není takový nápor nápadů. Dobře odvedená práce mistrů svého oboru, jenže podobného materiálu jsou alba domácích kapel zúčastněných muzikantů plná.
1. Stormcrow
2. The Best of Times
3. A Night to Forget
4. I Will Build You a Rome
5. Too Tired to Run
6. Constellation of Tears
7. Antemortem
8. My Heart Beats for No One
9. I Am Legion
10. Rising Sun
11. On the Shore
Diskografie
Stormcrow (2015) Gather the Faithful (2009)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2015 Vydavatel: Frontiers Records Stopáž: 57:34
na tuto dosku som sa ukrutne tesil a moje ocakavania boli vysoko prekonane... pochybujem, ze v ramci zanru sa tohto roku dockame niecoho vydarenejsieho (rad sa of course necham prekvapkat)... :)
Janiho "friendzone metal" funguje a songy su neskutocne kvalitne, Timov vokal sa tam hodi ako rit na serbel... prve tri kusy su neskutocne pecky, tie dalsie tri v podstate tiez (obzvlast Constellation of Tears je riadna jeba)... zvysok kvalitativne mierne zaostava, ale udrzat taku kvalitu na celej stopazi by bol fakt zahul...
suma sumarum genialna doska, tahajte si ju kupit!!!... :)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.