Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V roku 2014 sa dalo dokopy niekoľko známych figúr extrémnej metalovej scény, aby zložili štúdiový hold nezabudnuteľným DEATH. Nie že by po svete nefachčilo pekných pár kapiel, ktoré sa Chuckovou tvorbou inšpirujú v mantineloch „výrazne“ až „stopercentne“, poznáte to, MORFIN a podobní, dokonca tu v domácich končinách možno nájsť karvinských DEMIURG, ktorí to hlavne v začiatkoch robili až desivo urputne, ale ak to niekoho baví takto, nech sa páči, aj keď riskuje fakt veľa, DEATH boli ojedinelým zjavom a kritériá sú nastavené prísne.
Za GRUESOME sa ukrývajú gitarista a vokalista Matt Harvey (EXHUMED a mnoho iného), basgitaristka Robin Mazen (CASTRATOR, DERKÉTA), bubeník Gus Rios (kedysi napr. v MALEVOLENT CREATION) a gitarista Daniel Gonzalez (aktuálne aj POSSESSED). Matt obzvlášť sa takmer posvätnou úctou k DEATH vôbec netají, ostatným je takisto jasné, o čom to v GRUESOME má byť, a tak tu máme dokonalú poklonu v počte osem skladieb a dva bonusové covery. Vlastná tvorba je podobizňou, skoro klonom DEATH z čias „Leprosy“ s istými pohľadmi k „Scream Bloody Gore“ a „Spiritual Healing“. Za seba môžem povedať, že klonovanie DEATH sa podarilo, skladby majú ťah, energiu aj tú dávnu strašidelnú atmosféru, ktorá bola tak okolo roku 1988 niečím novým a zlovestne príťažlivým. Originalita nie je téma, o ňu tu nikomu nejde, vyznenie tohto snaženia je ale vydarené, vrátane zvuku a obalu, o ktorý sa pochopiteľne postaral Ed Repka. Vlastnú tvorbu korunujú bonusy „Land Of No Return“ (DEATH) a „Black Magic“ (SLAYER), ako pamätník to teda nakoniec hodnotím vysoko. Predsa len je to pocta, na ktorej si niekto dal záležať, nie nejaký revival.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!