OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Asi jsem se v kině ještě nesmál tak, abych rušil ostatní. Asi mě u kresleného filmu ještě nikdy nerušili plačící dospělí pofrkávající do kapesníků. Asi jsem za posledních sedm let neviděl lepší pixarovku. Asi jsem nikdy neviděl horší pixarovský předfilm.
Film o tom, jak v hlavě jedenáctileté holčičky dovádí pět základních emocí, jež řídí chování i všech ostatních. Mimochodem prostřednictvím bojůvek o řídící panel ve velíně. V hlavě je výjimečný animák. V některých ohledech i sofistikovaný, je znát, že scénáristé načetli spoustu knih a najali psychology i psychiatry. Svět hlavy vykreslený s vtipem a obrovskou tvůrčí invencí. Chtěl bych vidět víc. Bylo více než zábavné nahlédnout na okamžik do hlav i jiným, než hlavní hrdince. A skončit právě ve chvíli, kdy nastupuje puberta? To přeci nejde! Navíc, když mě nejvíce rozsekaly závěrečné titulky, při nichž se podíváte do mozkovny i některým domácím mazlíčkům. Chci vidět víc!
9 / 10
Vydáno: 2015
Vydavatel: Pixar
Stopáž: 102
Inside Out
USA, 2015
Režie: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen
Scénář: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen, Meg LeFauve, Josh Cooley
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Diane Lane, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Kyle MacLachlan, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Carlos Alazraqui, Frank Oz, Paula Poundstone, Bobby Moynihan, Josh Cooley, Flea, John Ratzenberger, Rashida Jones
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.