Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Asi jsem se v kině ještě nesmál tak, abych rušil ostatní. Asi mě u kresleného filmu ještě nikdy nerušili plačící dospělí pofrkávající do kapesníků. Asi jsem za posledních sedm let neviděl lepší pixarovku. Asi jsem nikdy neviděl horší pixarovský předfilm.
Film o tom, jak v hlavě jedenáctileté holčičky dovádí pět základních emocí, jež řídí chování i všech ostatních. Mimochodem prostřednictvím bojůvek o řídící panel ve velíně. V hlavě je výjimečný animák. V některých ohledech i sofistikovaný, je znát, že scénáristé načetli spoustu knih a najali psychology i psychiatry. Svět hlavy vykreslený s vtipem a obrovskou tvůrčí invencí. Chtěl bych vidět víc. Bylo více než zábavné nahlédnout na okamžik do hlav i jiným, než hlavní hrdince. A skončit právě ve chvíli, kdy nastupuje puberta? To přeci nejde! Navíc, když mě nejvíce rozsekaly závěrečné titulky, při nichž se podíváte do mozkovny i některým domácím mazlíčkům. Chci vidět víc!
9 / 10
Vydáno: 2015
Vydavatel: Pixar
Stopáž: 102
Inside Out
USA, 2015
Režie: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen
Scénář: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen, Meg LeFauve, Josh Cooley
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Diane Lane, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Kyle MacLachlan, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Carlos Alazraqui, Frank Oz, Paula Poundstone, Bobby Moynihan, Josh Cooley, Flea, John Ratzenberger, Rashida Jones
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
