Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ENVY se vrátili. Našli cestu ze země plytké beznaděje, kam v minulosti zamířili, a jsou zpět v plné síle. Jestli jsem u minulé desky lámal nad japonskými náladotvůrci hůl, tak nyní beru svá slova zpět. ENVY dokázali na novém albu navázat na to nejlepší, co v nich je. Přesněji řečeno, ENVY na nové desce znějí přesně tak, jak si jejich skalní fanoušci přejí. Hlavním artiklem se tak znovu stávají epické plochy podmáznuté smyčci v kombinaci s energickými emo-violence až hardcore punkovými jízdami. To vše spojené typickým rukopisem, intenzivním Fukagawovým vokálem, který na scéně se svojí barvou nemá konkurenci.
S velkým povděkem kvituji hlavně to, že se ENVY dokázali vrátit k rychlejším tempům a vyšvihnout takovou skladbu, jakou ke „Ignorant Rain At The End Of The World“. Nezalekli se po téměř čtvrtstoletí společného fungování návratu k několika hardcore-punkovým hoblovačkám i osvědčené gradace. Moc jsme se bál, že něco podobného už od nich neuslyším. „Atheist´s Cornea“ má přímý tah na branku.
Jakoby ke mně prostřednictvím nového alba přišlo uznání, že „Recitation“ bylo jen slepou uličkou. Současně se sluší říci, že se ENVY neposouvají. Spíše se vrací k osvědčeným principům z minulosti, ale mě to vůbec nevadí. Takto totiž znějí ENVY, jaké mám rád.
The Fallen Crimson (2020) Atheist's Cornea (2015) Recitation (2010) ENVY / THURSDAY (split) (2008) ENVY / JESU (split) (2008) Transfovista (DVD) (2007) Abyssal (EP) (2007) Insomniac Doze (2006) Compiled Fragments 1997 - 2003 (2005) Split CD s YAPHET KOTTO a THIS MACHINE KILLS (2003) A Dead Sinking Story (2003) Split CD s ISCARIOTE (2002) All The Footprints You've Ever Left And The Fear Expecting Ahead (2001) Eyes Of A Single-Eared Prophet (2000) Split 7'' with This Machine Kills (2000) Burning Out Memories 10'' (1999) Angel's Curse Whispered In The Edge Of Despair (1999) From Here To Eternity (1998) Split 7'' with Endeavor (1997) Split 7'' with Sixpence (1997) Breathing And Dying In This Place (1996)
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.