Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ENVY se vrátili. Našli cestu ze země plytké beznaděje, kam v minulosti zamířili, a jsou zpět v plné síle. Jestli jsem u minulé desky lámal nad japonskými náladotvůrci hůl, tak nyní beru svá slova zpět. ENVY dokázali na novém albu navázat na to nejlepší, co v nich je. Přesněji řečeno, ENVY na nové desce znějí přesně tak, jak si jejich skalní fanoušci přejí. Hlavním artiklem se tak znovu stávají epické plochy podmáznuté smyčci v kombinaci s energickými emo-violence až hardcore punkovými jízdami. To vše spojené typickým rukopisem, intenzivním Fukagawovým vokálem, který na scéně se svojí barvou nemá konkurenci.
S velkým povděkem kvituji hlavně to, že se ENVY dokázali vrátit k rychlejším tempům a vyšvihnout takovou skladbu, jakou ke „Ignorant Rain At The End Of The World“. Nezalekli se po téměř čtvrtstoletí společného fungování návratu k několika hardcore-punkovým hoblovačkám i osvědčené gradace. Moc jsme se bál, že něco podobného už od nich neuslyším. „Atheist´s Cornea“ má přímý tah na branku.
Jakoby ke mně prostřednictvím nového alba přišlo uznání, že „Recitation“ bylo jen slepou uličkou. Současně se sluší říci, že se ENVY neposouvají. Spíše se vrací k osvědčeným principům z minulosti, ale mě to vůbec nevadí. Takto totiž znějí ENVY, jaké mám rád.
7,5 / 10
The Fallen Crimson (2020)
Atheist's Cornea (2015)
Recitation (2010)
ENVY / THURSDAY (split) (2008)
ENVY / JESU (split) (2008)
Transfovista (DVD) (2007)
Abyssal (EP) (2007)
Insomniac Doze (2006)
Compiled Fragments 1997 - 2003 (2005)
Split CD s YAPHET KOTTO a THIS MACHINE KILLS (2003)
A Dead Sinking Story (2003)
Split CD s ISCARIOTE (2002)
All The Footprints You've Ever Left And The Fear Expecting Ahead (2001)
Eyes Of A Single-Eared Prophet (2000)
Split 7'' with This Machine Kills (2000)
Burning Out Memories 10'' (1999)
Angel's Curse Whispered In The Edge Of Despair (1999)
From Here To Eternity (1998)
Split 7'' with Endeavor (1997)
Split 7'' with Sixpence (1997)
Breathing And Dying In This Place (1996)
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
