Nejsem si jist, kolik hudebních těles z ázerbajdžánského Baku jsme tu recenzovali, ale dost možná je VIOLET COLD první vlaštovkou ze země, které vládne prezidentská oligarchie Alijevů. A dost možná je to možná i první black metal, o kterém mohu napsat, že má pozitivní a mnohdy i veselé vyznění.

Týpek, který za celým VIOLET COLD stojí, je Emin Guliyev, někdejší člen black-doomových VOID. Svoji aktuální tvorbu však ladí do zcela jiných barev. Pokud VOID byli dřevní chřestivou temnotou, tak VIOLET COLD jsou zcela na opačné straně blackmetalového spektra. Však od doby VOID už vyzkoušel vše od náhrobních ambientů až po taneční hudbu.

„Desperate Dreams“ je deskou, která se rouhá samotným kořenům black metalu. Tam, kde black metal tradičně používá mollové postupy a utápí se v depresích a melancholiích, tam Guliyev za kytarovou hradbou roztáhne klávesový deštník ze zářivých neonových synthů, který je plný durové veselosti. Jediné, co tedy musí ještě rozhodně doladit, jsou ubíjející bicí, které sice skladby s potřebnou vervou ženou kupředu ve zběsilém tempu, ale jsou tak šíleně nenápadité, až to dojem ze všeho toho černokovového juchání trochu kazí. Nic to ale nemění na tom, že toto spojení black metalu, shuegazu a syntezárového brutalismu nabízí hodně neokoukaný a současně heretický pohled na blackmetalovou hudbu.