PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vo väčších hĺbkach deathmetalového undergroundu v posledných rokoch potešiteľne kvitne odvetvie žánru, ktoré je vhodnou protiváhou konzumného slamu, generického „peklo-deathu“, rôzneho deväťdesiatkového retra, konzervatoristických cvičení a kadečoho iného. Mám na mysli kov smrti, znejúci ako čosi, čo prichádza z najstarších, temných, zlých odumierajúcich častí vesmíru a čomu sa dobre darí napríklad u kanadských Profound Lore.
Tí najnovšie prichýlili aj québeckých „frantíkov“ s podivným, mystériami lovecraftovského rázu zaváňajúcim názvom CHTHE’ILIST. Trojčlenná skupina existuje od roku 2010, pozostáva z ostrieľaných muzikantov, bubeníka P. Bouchera by milovníci technických deathmetalových čačiek mali poznať z miestami vysoko uctievaných BEYOND CREATION, zakladateľ Pat Tougas sa technickému death metalu venuje v SEROCS a FIRST FRAGMENT (debutový album „Dasein“ vychádza v máji u Unique Leader).
CHTHE’ILIST, textovo putujúci ríšami hrôz a temných fantázií, ako aj svetmi japonskej videohry Legend Of Zelda, na jednej strane takisto reprezentujú technický a kompozične prepracovaný, aranžérsky košatý prístup k death metalu, na strane druhej však veľký dôraz kladú aj na atmosférickú stránku a ponárajú sa do zlovestných, ponurých nálad, vyvolávajúcich pocity dávneho zla z predľudských čias, volania ríš zabudnutých, časom pochovaných entít a priestorov ďaleko za naším svetom.
Pôvod jazykov, v ktorých sú názvy viacerých skladieb na deme i aktuálnom debutovom albume, mi známy nie je, vylúštiť sa dá ale to, že na sedemskladbovom CD z konca januára si CHTHE’ILIST pár vecami z dema vypomohli a tak je na svete skoro hodinový masívny kus, na ktorom sa s výnimkou trojminútového úvodu priestorom pre rozviate, košaté a všelijako výbušne vygradované kompozície nešetrí. Skladby s divoko bublajúcim a temne klokotajúcim znením majú od 6:19 do 13:27 a hudobne by mohli osloviť napríklad fanúšikov MITOCHONDRION, PORTAL, ARTIFICIAL BRAIN, ANTEDILUVIAN, SONNE ADAM, prípadne TEITANBLOOD (Kanaďania ale s black metalom a ani Satanom nemajú veľa spoločného, tu je to čistý death metal), a ak máte pocit, že napr. v brutálnej vyhni smrti sa v poslednom čase všetko točí dokola, toto je natoľko extrémne, že srdce hudobného kruťasa rozhodne pookreje.
Pri tomto sofistikovanom víre technického hrania, naklepanej ponurosti a divokej atmosféry by ale zo zreteľa nemalo schádzať to, že CHTHE’ILIST „novú vec“ tvoria z veľmi starej matérie a hudobne sú zakorenení hlboko v 90. rokoch. Ak mapujete históriu extrémneho metalu od jeho začiatkov, po rozpletení všetkých prúdov predvekého chaosu by ste mali prísť na to, že „nová Kanada hrá starý Sever“, v prvom rade Fínsko. Hudba na „La Dernier Crépuscule“ totiž pre súčasnosť rozvíja odkaz monštruóznych Fínov DEMILICH a čiastočne aj ich krajanov z ABHORRENCE, ktorí neskôr stvorili prvé veci od AMORPHIS, tie, ktorých surovosť zostala sčasti zachovaná ešte na „Privilege Of Evil“. Nejedna hudobná štruktúra pripomenie tiež „Soulside Jorney“ od DARKTHRONE, čím sa oblúkom dostávame k tomu, že v podstate jediný (ale zato geniálny) deathmetalový kus čierneho nórskeho kultu v súčasnosti na mnohých miestach dokazuje svoj často podceňovaný, a pritom veľký význam pre smrtiaci kov.
Kanaďania k životu prebrali desivé staré deathmetalové kulty, zahalili ich súčasným plášťom hrôz z iných svetov a trafili rovno do čierneho.
8,5 / 10
Philippe „Pat“ Tougas
- zpěv, kytara, baskytara, syntetizátory
Claude Leduc
- kytara, baskytara, syntetizátory
Philippe Boucher
- bicí
1. Le dernier crépuscule
2. Into The Vaults Of Ingurgitating Obscurity
3. Voidspawn
4. Scriptures Of The Typhlodians
5. The Voices From Beneath The Well
6. Vecoiitn’aphnaat’smaala
7. Tales Of The Majora Mythos Part 1
Le Dernier Crépuscule (2016)
Amechth'ntaas'm'rriachth (demo) (2012)
Vydáno: 2016
Vydavatel: Profound Lore Records
Stopáž: 52:48
Bláto, mraky, hlavonožci a čvachtavej sliz. Old schoolová lahoda, zvukově těžká, nakuřovaná apokalypsou a doprovázená černým dýmem všech kladných emocí, které ve vás zbyly. Kanadští novicové skládají poctu dřevnímu BM, přitom se vyhýbají otrockému epigonství. Chvála bezútěšnosti a jedna z nejtemnějších desek roku. Škoda, že s opakovanými poslechy přeci jen počáteční pohlcení klesá.
Cthulhu approves!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.