Podzimní turné obrozeného CITRONu skončilo sukcesem, který možná ne úplně všichni očekávali, a tak bylo jasné, že další novinky ve stáji Radima Pařízka na sebe nenechají dlouho čekat. Bylo narýsováno pokračování úspěšného turné, které tentokráte zasahuje dokonce i na Slovensko, a k němu kapela nahrála druhé pokračování projektu „Rebelie“, stejně krátké jako to první a vyvolávající přesně ty stejné otázky jako díl první. Skutečně je nutné takto troškařit?

Vždyť znovu soudě dle dvou nových skladeb „Na křídlech andělů“ (s výborným angažmá dětského pěveckého sboru) a „Supi se slétají“ má CITRON formu jako hrom a tak je věčná škoda, že ji stále nepřetavuje do regulérního alba s nějakými deseti, jedenácti zbrusu novými autorskými kousky. Skutečně, oběma novinkám nelze upřít nosný nápad a pořádný tah na bránu, který k závratným heavymetalovým výšinám vynáší zlato v hrdle Ládi Křížka, a tak je vnímám jako navýsost povedený autorský materiál.

Tím však bohužel výčet novinek na tomto EP končí a ve zbytku už se dostáváme „jen“ k jindy poměrně vyhledávaným raritám, ovšem zde s poněkud nadbytečnou příchutí. „Hraběnky a hrabata“ jsou klasickým kusem z alba „Vypusťte psy“ a v této verzi máte možnost porovnat si, jak skladba zní v podání Ládi Křížka (oproti Fanymu Michalíkovi, pro ty, kdo by nevěděli). Trochu mě na ní mrzí odlišné aranžmá startovní kytary, ale jinak je samozřejmě jasné, že v Láďově podání má opravdové výšky – tím nicméně nechci nijak hanit originální verzi, která u mě se svou původní aurou jednoduše stále vede. Nově nahraný je i duet Ládi s Tanjou „Kam jen jdou lásky mé“, klasika české metalové historie, která samozřejmě zní famózně, a to i v tomto moderním zvukovém kabátku. Zbytek pětadvacetiminutové nahrávky pak tvoří živé záznamy skladby „Nad hlavou létá rock´n´roll“ a kytarového jamu ze zmíněného loňského podzimního turné.

V multimediální části CD pak naleznete několik fotografií a videoklipy ke skladbám „Píseň ztracených“ a „Kráska a Radegast“ (znovu jde o živý záznam) a tím stručný výčet obsahu „Rebelie Vol. 2“ končí. Přiznávám, že je mi to skutečně málo a znovu volám po celém a pořádném albu CITRON, které by jako obří cejchovací železo stvrdilo ten současný boom, který kapela oprávněně prožívá. Tak snad do třetice všeho dobrého.