Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý album „Autopsychosis“ vystrelil moskovských KATALEPSY spomedzi nádejí ruskej scény rovno do prvej ligy svetového technického a brutálneho death metalu. Je to svojho druhu bravúrne vybrúsený diamant a dlžno povedať, že sa podaril hlavne preto, že kapela sa rozhodla opustiť rady udatne slamiacich obstojných, ale voľne zameniteľných nielen ruských spolkov a poriadne rozvinula svoj talent, staviac na variabilné postupy a technickú i kompozičnú bohatosť.
Nový prístup sa stretol s veľmi priaznivým prijatím, KATALEPSY sa stali žiadaným ťahákom koncertných šnúr a extrémne metalových festivalov, niekoľkokrát sme ich videli už aj u nás a ešte ich radi uvidíme, keďže jedným z charakteristických rysov tohto tech/BDM tornáda je, že naživo strhne ešte viac než na nahrávke, a to je už čo povedať. Plus sú to v zásade skromní chlapi oboma nohami na zemi, fakt vďační za to, že ich ľudia berú rovnako nadšene ako vyslovené legendy žánru.
Koncom mája vyšla novinka „Gravenous Hour“ a podľa očakávania je to skrátka železo ako sa patrí, KATALEPSY opäť ponúkajú prvotriedny hudobný zážitok. Deväť regulárnych skladieb, zarámovaných do dvoch inštrumentálok. Po tajuplnej, vesmírne mrazivej „In The Dark Of Stars“ s časom dominujúcou basovou linkou – a brilantnú Novikovovu hru si budete vychutnávať po celých 40 minút nahrávky – sa v „Blinded Sultan“ vyvalí skoro hardcoreový riff s hlbokým, ťažkým BDM vokálom, ktorý nás hodí do newyorských ulíc smrti, aby vzápätí spod rezavých deathmetalových gitár prebleskovalo éterické pobublávanie vyvolávajúce spomienky na „Focus“, „Spheres“ alebo „Tribe“.
To je len taká úvodná návnada na precízne vypracované, popri tom naozaj surové a útočné prvotriedne dielo z oblasti technického, brutálneho a dosť groovy death metalu. Naklepané pasáže, úderné sekačky, tu a tam spomienka na slamovú prehistóriu. Šťavnatosť a chytľavosť pasáží má blízko k SUFFOCATION, na druhej strane technické vyhotovenie a kompozičná prešpekulovanosť konkuruje súčasným ctiteľom virtuózskeho hrania, ale s absenciou u nich častej bezpohlavnosti, umelosti a strojovosti. Jemnejšie vyhrávkové pasáže ukazujú na veľký obdiv floridskému géniovi, pričom na druhej strane plynule prechádzajú do rozhnevanosti napríklad takých INTERNAL BLEEDING.
Texty inšpirované apokalypsou a temným sci-fi Filimoncev prezentuje veľmi dobre frázujúcim vokálom, niekedy mám skoro chuť povedať, že je to taká kloktavejšia pocta Frankovi Mullenovi. Zvuk je vynikajúci zvlášť pokiaľ si proste potrpíte na profesionálne „drahé“, hutné a zároveň čitateľné produkcie, a ak to máte radi skôr špinavo a barbarsky, viete zase oceniť „mäsitosť“ a tlak. Na prvé vypočutia ma novinka KATALEPSY nestrhla až tak ako tá od WORMED, ale album narástol, je to zatiaľ do Top 3/20016.
1. In The Dark Of Stars
2. Blinded Sultan
3. To The Lords Of Nihil
4. Critical Black Mass
5. The Long Bright Darkness
6. Monastery Of Nothing
7. After Omega
8. Grave New World
9. Ghoul Inquisitor
10. Tephra
11. In The River Of Red
Diskografie
Terra Mortuus Est (2020) The Beast of Nod (2019) Gravenous Hour (2016) Autopsychosis (2013) Your Fear Is Our Inhabitancy (demo) (2010) Triumph Of Evilution (EP) (2008) Triumph Of Evilution (split) (2008) Musick Brings Injuries (2007) Blasphemer (4-way split) (2004)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2016 Vydavatel: Unique Leader Records Stopáž: 40:13
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě napamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.