Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Díky fotografování jsem mohl z první řady vidět jak kapelu, tak fanoušky. Když jsem se těmi stovkami a tisíci fotek probíral, přišlo mi zajímavé dávat vedle sebe první řady různých kapel a vlastně jsem se tím dokázal poměrně dlouho skvěle bavit. Zde máte malý vzorek toho, jak to vypadá z fotokoridoru, pevně doufám, že se tam někteří i najdete:
První wall of death při THE TRUTH IS OUT THERE
Intelektuální thrashování s VEKTOR
Vampýrský TRIBULATION měl kupodivu velmi barevné fans ve slušivých pláštěnkách
Mrholení s NEUROSIS
Black metalové šílenství s ABBATH
Zbožní přání pro PLINI
Polská ANTIGAMA
Staří i mladí, bradatci i holobrádci na ANIMALS AS LEADERS
Death metalový nálet s ABORTED
Mosherské šílenství a sekuriťácká pohotovost při H2O
Plovoucí zvukař při H2O:
Nostalgie s CORONER
Thrashová mánie s EXODUS
Tlačenice u frantíků z GOJIRA
Mládí vpřed s PARKWAY DRIVE
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
