À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Od „The Undergound Resistance“ ubehli vyše tri roky, Fenriz a Nocturno Culto teda vyliezli z hmlistých a mrazivých nórskych lesov, aby nám predviedli osem celkom nových skladieb, ukazujúcich lásku k starému metalu sídliacu v ich samotu a súkromie milujúcich srdciach – ok, Ted hrá aj v SARKE, možno teda nie je až taký odporca spoločnosti ako jeho kolega... ktorý na vlastné veľké a nie veľmi príjemné prekvapenie vstúpil do kruhov komunálnej politiky. V dnešnej dobe si nemôžete byť istí ničím....
Názov najnovšieho výtvoru kapely je inšpirovaný ARCTIC THUNDER, dosť obskúrnou heavy/thrashmetalovou kapelou z Oslo, ktorá pred takmer 30 rokmi spravila niekoľko demáčov a skončila pochovaná v histórii alebo možno v zabudnutí, až kým jej členov Fenriz nepožiadal o povolenie použiť tento názov. A ten hovorí o kadejakých veciach, nie len o silných citoch, ktoré DARKTHRONE prechovávajú k svojej chladnej a zmrznutej domovine, ale aj o ich vášni pre starú hudbu, starý hard rock a starý metal. Ani jediný tón na „Arctic Thunder“ nie je z tohto tisícročia, a retrospektívne možno povedať, že táto „kultová“ banda nikdy nevydala nič, čo by znelo ako niečo urobené so zámerom znieť „moderne“. Súčasne zneli na „Soulside Journey“, jednom z najlepších a stále nedocenených deathmetalových albumov svojej doby, potom na svojich blackmetalových nahrávkach z 90. rokov, a v tomto bode pre nich evolúcia skončila a otočila sa naspäť, preč od póz a ku koreňom.
„Arctic Thunder“ je album, na ktorom DARKTHRONE znejú prekvapujúco blackmetalovo, mám na mysli nekompromisne, temne a chladne. Dosť to pripomína ich obdobie od „A Blaze...“ po „Panzerfaust“, veľa škandinávskeho metalového feelingu, vychovaného na veciach ako VENOM, BATHORY alebo HELLHAMMER. To všetko však ukazuje na ešte staršie a dôležitejšie korene, k naozajstnému začiatku od raných 70. rokov možno po vzostup NWOBHM. Skladby sú budované hlavne na pomalých, drviacich, alebo stredných, pochodových a dupajúcich tempách s veľmi „vintage“ gitarovou a basovou hrou s dotykom BLACK SABBATH, WITCHFINDER GENERAL, MOTÖRHEAD, možno aj veľmi starého doom metalu ako THE OBSESSED či SAINT VITUS, a sú tu aj nejaké occult rockové nálady. Skladby majú dosť temný, zahmlený a chladný feeling, sú však veľmi chytľavé a najdôležitejšou vecou tu je, že DARKTHRONE, miesto toho, aby opakovali stále ten istý vzorec povedzme od „The Cult Is Alive“, si opäť držia istý druh tvorivého progresu, teraz s týmto miešaním rôznych dávnych elixírov.
Aj krátko pred tridsiatymi narodeninami dokázali DARKTHRONE zmajstrovať opäť niečo nové, hoci z naozaj antikvárnych súčiastok.
8 / 10
Gylve Fenris "Kvass i Takom" Nagell
- bicie ,basgitara, gitary
Nocturno Culto
- vokály, gitara, basgitara
1. Tundra Leech
2. Burial Bliss
3. Boreal Fiends
4. Inbred Vermin
5. Arctic Thunder
6. Throw Me Through The Marshes
7. Deep Lake Trespass
8. The Wyoming Distance
Arctic Thunder (2016)
The Underground Resistance (2013)
Circle The Wagons (2010)
Dark Thrones And Black Flags (2008)
F.O.A.D. (2007)
NWOBHM (EP) (2007)
The Cult Is Alive (2006)
Too Old, Too Cold (EP) (2006)
Sardonic Wrath (2004)
Hate Them (2003)
Plaguewielder (2001)
Ravishing Grimness (1999)
Goatlord (1996)
Total Death (1996)
Panzerfaust (1995)
Transilvanian Hunger (1994)
Under A Funeral Moon (1993)
A Blaze In The Northern Sky (1992)
Soulside Journey (1991)
Thulcandra (demo) (1989)
Cromlech (demo) (1989)
Land of Frost (demo) (1988)
A New Dimension (demo) (1988)
Atmosfera albumu je vyborna.. a prve tri skladby skutocne prinasaju taku prijemnu nostalgicku prichut ich zaciatkov.. celkovo sa jedna o prijmene pocuvanie na tieto este zimne vecery.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.