Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pred deviatym dlhohrajúcim albumom děčínskych deathmetalových stachanovcov tu máme ochutnávku v podobe „miniatúry“ obsahujúcej štyri veci – „Intro“, „Dethroned In Shadows“, „Ninety Seven Pieces“ a „Outro“. Prekvapí už obalom – FLESHLESS na moment opustili svoju zaužívanú lhotovskú paletu a ikonografiu a použili temný pekelnícky výjav skôr v súčasnom štýle rúhačského death metalu s pre niekoho možno až deathcoreovou farebnosťou. Osobne tento nápad hodnotím pozitívne, Jirka Lhota je originál, ale oddych od jeho v podstate komixovo podaných ukrutností príde vhod, matadorom to dodáva taký vážnejší, ponurejší výraz.
Vláďa, Michal, Luděk a Vitys prekvapili aj hudobne. Ak sa v podobnom duchu bude niesť nový album, mohlo by ísť o príjemný posun od „Devoured Beyond Recognition“ z roku 2015, na ktorom melodický plus-mínus brutal death klasického štýlu s istým vplyvom skočného grindu vyznieval už predsa len dosť predvídateľne a kolovrátkovo, možno až tak akosi „veselo“. „Dethroned...“ je ponor do temnoty, intro a outro prinášajú pôsobivé zlovestné orchestrácie a skladby samotné nezaostávajú. Hutný, hlboký zvuk a šťavnaté riffy s dramatickými harmóniami, veľa náklepov a absencia tak trochu nevhodnej „zábavnosti“, priamočiarosť, nekompromisné drvenie a Vláďove kvalitné vokály predstavujú vynovených, akoby „dospelo vážnejších“ FLESHLESS, ktorí si pri tom všetkom držia vlastnú tvár. V dvoch skladbách klasici servírujú vyspelé skĺbenie pôsobivých melódií a ortodoxnú brutalitu vychádzajúcu zo zlatého veku žánru. V niektorých momentoch sa objavia aj isté paralely s kolínskymi SECTESY. Bude to bez bodov, sú to len dve skladby, ale môžem povedať, že na nový album som celkom zvedavý.
Dethroned In Shadows (EP) (2017)
Devoured Beyond Recognition (2015)
Slaves Of The God Machine (2011)
Hate Is Born (2008)
To Kill For Skin (2005)
Sensual Death Imitation (2003)
Nice To Eat You (2001)
Abhorrence Of Cadaveric (2000)
Grindgod (1999)
Free Off Pain /split+Mastic Scum/ (1996)
Split tape /+Disfigured/ (1996)
Grinding (demo) (1994)
Stench Of Rotting Heads (demo) (1993)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
