Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tuším sa nejako slabšie venujem grind coru, tak mi aj nezrecenzované skysli napr. vydarené (kedysi) novinky od THE KILL, CAPTAIN CLEANOFF alebo MAGRUDERGRIND, čo už, aspoň trochu s tým niečo urobím. 2. júna vyšiel u Willowtip Records šiesty dlhohrajúci album kalifornských veteránov PHOBIA. Na skupinu hrajúcu od roku 1990 by sa to zdalo málo, keď si však pozriete diskografiu, nájdete skoro tridsať položiek a drviči z Orange County sa ani od posledného albumu „Remnants Of Filth“ z roku 2012 neflákali, dve splitká, EP a box je slušná produktivita na ľudí, miestami zhusta angažovaných aj kade-tade inde, napríklad gitarista Leon del Muerte (IMPALED a veľa iného) a bubeník Danny Walker toho stíhajú dosť.
V súčasnej päťčlennej zostave začiatky pamätajú len gitarista Bruce Reeves a vokalista Shane Mclachlan, ale bez starosti, dostaneme presne to, čo od legendy US grindu chceme. Obal i intro inšpirované horúcou súčasnosťou, americkou i svetovou, a dvadsať vypaľovačiek, ktoré pri časovom rozpätí od 0:17 („Intimidator“) po 2:54 („Out From The Ashes“) majú v priemere cca minútu dvadsať. Hudba je klasický, takpovediac ortodoxný grind core tak, ako bol definovaný koncom 80. rokov, pochopiteľne s kvalitnejšími skladateľskými i hudobníckymi výkonmi a zvukom síce živým a živelným, ale vzdialeným garážovému rachotu. Prevládajú náklepové tempá, niekedy so zaujímavou nadstavbou pomalých gitarových riffov, skladby sú naozaj agresívne, výbušné, PHOBIA servírujú pravú grindovú divočinu s chytľavými linkami, korunovanú drsnými hlbšími i rozbesnenými vyššími ryčiacimi vokálmi. Poriadne vyzretý stopercentný grind, to neomrzí.
8 / 10
Remnants Of Filth (2012)
Unrelenting (EP) (2010)
22 Random Acts of Violence (2008)
My Friends - Our Grind! (EP) (2008)
Cruel (2006)
Get Up And Kill! (EP) (2004)
Grind Your Fucking Head In (2003)
Serenity Through Pain (2001)
Destroying The Masses (EP) (1999)
Means Of Existence (1998)
Enslaved (EP) (1997)
Return To Desolation (EP) (1993)
All That Remains (EP) (1992)
Vydáno: 2017
Vydavatel: Willowtip Records
Stopáž: 31:33
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
