Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nijako som nemal v pláne recenzovať záležitosť z „light“ oblasti, teda melodický metal, ale keď už vyfasujem originálne CD, patrí sa to. Situáciu uľahčuje fakt, že album sa mi páči a ešte v MP3 forme som ho točil dosť intenzívne. Slovak Metal Army sa snažia ukázať nielen potenciál, ale aj variabilitu slovenskej metalovej scény, a so zvolenskými ENDLESS MAIN, oslavujúcimi desiate výročie vzniku, určite nespravili krok vedľa. Debut „Sea Of Lies“ spred šiestich rokov som nepočul, ale novinka, ktorú stvorili Matúš „Šuďo“ Šudila (gitary, vokál), Michal „Šepo“ Šepetka (spev), Branko Ragan (basgitara), Valerio Choma (bicie) a pár hostí je aj pre mňa príjemným prekvapením v štýle, od ktorého sa na Slovensku až na výnimky doteraz veľa čakať nedalo.
Súčasný melodický metal sledujem minimálne, ale na osemdesiatkových klasikách som vyrastal, aj neskôr ma niektoré skupiny bavili, starý HELLOWEEN je zákon, väčšinu tvorby RUNNING WILD a BLIND GUARDIAN mám tiež rád dodnes. ENDLESS MAIN sú trochu inde, hlavne zvukovo, v štúdiu SPK sa podarilo hutné, tvrdé, súčasné znenie a obzvlášť gitary hudbu príjemne zahusťujú. Novinka obsahuje deväť skladieb, vynikajúcich naozaj vydarenými melodickými motívmi a dramatickou atmosférou, ktorú zvýrazňujú aj zľahka symfonické podmazy. Žánrovo asi najskôr ostrý melodický power metal s ľahkým thrashovým korením, ktorý upúta košatou, precíznou hrou a bohatstvom harmonických tém, pričom celok sa drží zdravo a metalovo pri zemi, nevyskytuje sa napríklad „baroková prečačkanosť“ takých RHAPSODY. Skladby sú kvalitné, neurazí ani balada „I Will“, skrátka materiál porovnateľný so svetovým nadpriemerom. A silnou stránkou skladieb je i vokál, má dobrú farbu a ani vo výškach, takých akurátnych, nestráca na „chlapskosti“. Vydarený album.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.