OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když přijíždím ve středu na Bojiště, stanové městečko už praská ve švech a u vstupu je pořádný chumel lidí. Nedivím se. Letos je první kapela festivalu velkým lákadlem. Warm-up párty je totiž složena z thrashových úderek a EVIL INVADERS patří v mladých smečkách k tomu nejlepšímu, co se za poslední léta urodilo. Skvělý výběr.
Své pověsti dostávají. EVIL INVADERS – s klidným svědomím říkám, že je to jeden z nejlepších začátků OEF co jsem zažil, ne-li ten nejlepší, nejživější a nejdravější. Energie stříká proudem, kluci blbnou na scéně a užívají si v té době už plný areál. Dokonalá thrashová jízda, kde kytarové hoblování a heroické sólování za neustálého pobíhání a hopsání po pódiu jde ruku v ruce s vříkásním, řvaním i uáááá jódlováním á la DRAGONFORCE u mikrofonu. Čest velkým králům thrash metalu. Pokud budou vznikat dvacetileté kapely, jako je tato, tak tenhle žánr nikdy nebude mrtvý. Kotel funguje od prvního tónu, je tu stagediving a circle pit se nepřestává točit. Tahle banda zdivočelých metalových pudlů studovala thrashové základy do nejmenších detailů, od sólování po image a dodala tomu navíc současnou mladickou, a nebál bych se říci i punkovou energii, kterou v době zrodu thrash metalu žádná kapela neměla. Bravo. Zakončení setu se odehrává v dobré náladě, machrování kapely a vhazování fanoušků do davu, což u hubeňourů z této kapely, držících v náručí o dvacet let starší máničku působí trochu úsměvně.
S.D.I. jsou oproti nim trochu víc bigbítoví a lehce bez energie. Laťka byla nastavena příliš vysoko. Jejich klubový comeback možná fungoval, ale tady, v přímé konkurenci s mladými prevíty, kterým by mohli dělat otce a možná i dědečky, to nezafungovalo. Při jejich setu, jakoby festivalu spadl řetěz.
Přeskočit laťku se nepovedlo ani thrash metalové Doro – tedy Sabině Classen z HOLY MOSES, a to ačkoliv její set byl o level výš, než minulý rok na Brutal Assaultu, kdy jsem měl z koncertu hodně smíšené dojmy. Teď je všechno OK, koncert má energii, v pohodě zvuk a hlavně mi přijde, že tu Sabina doslova rozkvetla. Sebevědomí se v jejich koncertní energii skloubilo s dobrou náladou a bujarou reakcí publika. Koncert má díky tomu skvělou atmosféru. Zaznívají fláky z roku 1987, jako je „Life´s Destroyer“. Na poslední skladbu, kterou je „Too Drunk to Fuck“ od DEAD KENNEDYS, nastupuje i Dan Lilker z ANTHRAX / NUCLEAR ASSAULT / BRUTAL TRUTH. Na závěr 53-letá divoženka hází šipku mezi lidi.
SELFIE THE CLOWN. Minulý rok o něm mluvil celý festival. Posunul hranici toho, co je možné vidět při freak show o kilometry dál. Letos svoji show lehce vytunil, ale už to nebyla taková revoluce, jako rok minulý. Selfie nastupuje v černém plášti se stříbrnou maskou ve tvaru lebky. Rozbrušovačkou si hladí rozkrok, který chrání kovová tanga. Následně jde plášť dolů a je možné vidět to samé jako minulý rok. Selfie má své genitálie zašité jehlou a nití uvnitř tak, že to vypadá jako vagína. Vzhledem k tomu, že má tento rok na hlavě mikrofon, celou akci komentuje a ptá se, jak se lidem jeho vagína líbí. Následně konstatuje, že má hlad, že potřebuje energii. Hodně energie. A tak schroupe žárovku, kterou před tím rozsvítí, a co bude následovat, je mi více než jasné. Bude to potřebovat něčím zapít a nejlépe nečím vydatným. Takže si stejně jako minulý rok napíchne žílu a konzumuje svoji krev.
Následně přicházejí na řadu kufry, které si na scénu přitáhnul. Krom rozbrušovačky tu má příklepové kladivo, klasické kladivo, vrtačku… spoustu dalšího vercajku. Selfie na sebe bere montérky a nasazuje žlutou přilbu. Vrtačkou si zkoumá nosní dírky, následně vrtačkou vytváří díry. Nehne při tom ani brvou. Naopak, vtipkuje o svých montérkách a přílbě s komentářem typu „bezpečnost především“. Následně bere větší vrták. Jede si to ještě jednou, aby si do děr mohl připnout háky pro závaží. Tím je tvárnice. Další číslo je tedy jasné, na hácích jsou řetězy, na nich tvárnice, vše visí na kůži na klaunových prsou a on tvárnicí houpe, točí se kolem sebe a zjišťuje, kde se asi utrhne. Následující číslo jsme také viděli. Jen s jiným nástrojem. Klaun si něčím, co připomíná šroubovák, pohrává v břišní dutině, chechtá se u toho a neustále opakuje, že ho zajímá, jak hluboko asi tak může jít. A když už jsme u toho píchání, následuje propichování svalů a hledání místa, kde uprostřed předloktí vřetenní kost a loketní kost vytvářejí ďouru, přes kterou jde ruku probodnout. Chaha... našel to. Na tomhle mě zaráží hlavně to, že mu ruka funguje dál a Selfie se při tom ani nezapotí, ba ani není vidět jakákoliv reakce těla. Jako by to trénoval každý den.
Injekční stříkačka do ruky s komentářem „Hehe, to je sranda a dělá to cák cák“. Následně z análního otvoru vytažená jitrnice a uvnitř nafukovací pana. Pak už ani nepřekvapí příklepové kladivo, na jehož vršku je černý péro, copak s ním chce asi klaun dělat... hehe, hihi? Ještě nestačí? Mému fotoaparátu rozhodně. Ve chvíli, kdy si začne nůžkama rozešívat „vagínu“ začíná stávkovat. Na všech displejích se objevuje „error“. Tak to nedal ani on. Zbytek bez fotek a možná je to tak líp, protože přichází cock and balls torture a tím nemyslím tu zhovadilou kapelu. Hřebík v penisu jsme už viděli. Koule jako jehelníček také, tentokráte i skrz na skrz. Ale přibít si pytel hřebíkama k polenu, to je už fakt strop. Jde to ještě dál?
SAMORA SQUID a PRINCESS TWEEDLE NEEDLE poté působili jako děti, co si hrají na hřišti. První je dlouhán, co tu byl před dvěma roky. Dokáže si vykloubit obě ruce, otočit rukou o 360 stupňů, dát si nohy za hlavu a prohlásit, že si umí i vykouřit péro, a že je to skvělý. Prostě ukázka dokonalé kloubní hypermobility. Hlavním hřebem je ukázka toho, že celé tělo dokáže provléknout badmintonovou raketou a polykat meče. PRINCESS TWEEDLE NEEDLE dokázala naplnit čajovar chlastem a následně si ho řetězy zavěsit na uši, dolít a pak pověsit za pysky. Ty stydké. Pak si vyndala jehly z obočí a propíchala ústa a prsa. Scénu s rozbrušovačkou a genitáliemi jsme už dneska viděli. Po Selfie klaunovi vlastně nic, co by člověka zvedlo ze židle. Viděl jsem dnes dost. Mýmu foťáku z toho praskla čočka. Dobrou noc. Tak zase zítra.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.