Tak je to šťastně za námi. Metalová fiesta pro rok 2017 skončila a měla mnoho vrcholů a pár strmých pádů. Jak to viděli členové redakce, kteří byli na místě činu?

RIP:

Letošní ročník ve znamení dvou extrémně slunečných dnů a jednoho extrémně deštivého měl jednu zajímavost. Ve své druhé fázi to byl jednoznačně festival nejbarevnější. Černá uniformita se úderem deštivé smršti změnila v pestrou přehlídku barevných pláštěnek. Další signifikantní vlastností byl fakt, že byl Brutal Assault vyprodán a to tu nehrála žádná megakapela typu SLAYER. Přikládám to rozhodně většímu počtu zahraničních návštěvníků. Potkal jsem se s metalovými fanoušky z Latinské Ameriky, Japonska i Íránu. Potěšilo přejmenování jedné z hlavních scén na Sea Shepherd stage. Respekt.

Změna platebního systému na korunový kvituji s povděkem, stejně jako úspěšnou snahu zamezit frontám. Pokud nějaké byly, tak pouze na dobíjení náramků a u merch stanu, ačkoliv i zde organizátoři vynaložili síly zátěž rozprostřít na více míst. Nabídka kapel pestrá a dokonce se i podařilo k headlinerům na hlavní scéně nabídnout na ostatních dvou scénách alternativy, díky nimž se lidé rozprostřeli po areálu a nevznikal přetlak na jednom místě.

Securitas příjemní a nápomocní, nabídka jídla a pití stále širší. Pochválit musím organizátory za zvládnutí nepřízně počasí. Vůle řešit kritická místa jim rozhodně nechyběla. Trochu zamrzely chyby v programu. Bylo jich více než v mých článcích před korekcí. Bylo citelné, že než šel do tisku, nikdo si nedal práci s jeho kontrolou. Stejně tak hodně lidí nevědělo, kde se koná warm-up párty (pevně doufám, že nejde o základy dalšího festivalového dne - pětidenní maraton by byl už za hranou), případně bylo těžké dohledat její časový program. Díky tomu všemu mnoho lidí přišlo o nějakou kapelu, kterou toužili vidět. Problémem byly matoucí informace na kartičkách.

Zvukově mě trochu vadilo, že hodně kapel mělo zbytečně překouřený zpěv na hlavních scénách a mnoho jich na Metalgate mělo nečitelné kytary. A co hudba? Zažil jsem obrovské překvapení při živém setu DEMOLITION HAMMER, tihle staříci to ten v den natřeli kapelám o dvě generace mladším. Užil jsem si dojetí na konci ARCHITECTS, odnesl jsem si i nový objev ve formě WREKMEISTER HARMONIES a několika dalších projektů na Ambientní scéně. Potěšily koncertní návraty ve formě takových SIKTH a CLAWFINGER, případně účast kapel, které byly v minulosti pod rozlišovací schopností Brutal Assaultu, neboť byly příliš „malé“. Koncertně se určitě nejvíce zaryl TIAMAT, takový koncert velké kapely na tomto festivalu ještě nebyl. Více v průběžných článcích, které jsem zveřejňoval v průběhu festivalu.

Louis:

Jestli někdo letos jel mezi jinými hlavně na MORBID ANGEL a SACRED REICH, jako třeba já, asi byl tak trochu zklamán. Trey Azagthoth a spol. nedorazili vůbec a set SACRED REICH byl nepěkně zkrácen kvůli bouřkové smršti, která v josefovské pevnosti nahnala vodu všude tam, kam neměla.

Ale to je samozřejmě hloupost, jezdit na Brutal Assault kvůli dvěma kapelám, to jistě není cílem tohoto dostaveníčka. Protože těch kapel tentokráte festival nabídl celkem stodeset a bylo opravdu z čeho vybírat. Letos byl také prvně v historii vyprodán a k tomu znovu nabídl nepřeberné množství důvodů, proč tomu tak bylo. Protože je to festival s velkým „F“, festival, jež má fluidum jako žádný jiný široko daleko (také s velkým „F“) a festival, který má pokaždé něco navíc, čím vás minimálně potěší. Není věru nic pozitivnějšího, než číst úvodník zdarma (!) distribuované festivalové brožurky, v němž jeden z vrchních brutalistů Tomáš Fiala hovoří o tom, jak BA znamená objevování nových světů, úrovní vnímání a pohodový odpočinek, a pak to také vidět na vlastní oči. A když jako omluvu za zásah vyšší moci, za který opravdu nemohli (a to nemluvím o Johanu Edlundovi), vám pořadatelé sami od sebe přihodí 3.333 plzeňských piv za poloviční cenu, je zkrátka vidět, že přesně o tom všem Brutal Assault je, o tom, že když to zkrátka a dobře děláte poctivě, metalisté z celého světa to ocení.

Díky všem, kteří stojí za Brutal Assaultem, za oním ostrůvkem nádhery v moři dnešní každodenní společenské nejistoty, zmaru a hnusu, který vás na čtyři srpnové dny přenese do úplně jiného světa!

TOP 8 (bez pořadí):

MACABRE, MASTER´S HAMMER, NERVOSA, INSANIA, EMPEROR, SACRED REICH, POSSESSED, EINHERJER

ÚPLNÉ DNO: Johan Edlund, jemuž někdo zřejmě špatně zvážil herák, a díky němu i TIAMAT a celé „Wildhoney“

Hooya:

Chybět tři ročníky na Brutal Assaultu je jako být na něm znovu poprvé. Za ta léta totiž festival ohromně narostl, rozkošatěl se a zdokonalil snad ve všech možných směrech. Jako vždy byl dokonale dramaturgicky zvládnutý, a i když ze soupisky vypadla lákadla jako SOEN, WALLS OF JERICHO nebo MORBID ANGEL, vždy se nabízelo další nepřeberné množství kapel, stojící za zhlédnutí. I tak vše naplánované nebylo možné stihnout a bylo potřebné své priority měnit za pochodu.

Hned v první den nasadili dramaturgové laťku překotně vysoko. MADDER MORTEM ve stanu předvedli strhující show s potící se a naprosto mistrovsky pějící Agnete v popředí. Se stejnou intenzitou nakládali hardkórový klasikové MADBALL na hlavním pódiu. Měl jsem co dělat, abych se po hlavě nevrhl do pitu. Trochu za očekáváním zůstal set MASTER´S HAMMER. Člověk nemusel být Marek Neckář, aby mu neušla řada nepřesností ve hře blackmetalových okultistů. Závěr dne patřil tradičně velmi vysokému standardu veteránů z OVERKILL.

Čtvrtek pak především trojlístku EMPEROR, OPETH, SUFFOCATION v brutálním slejváku. Nebudu vám lhát, byla to jízda! Když připočítám ultimátní vystoupení DEVINA a famózní polský diktát DECAPITATED, nic lepšího jsem na hlavních pódiích již neviděl. Vlastně ještě v neděli hráli jistí TIAMAT. Ti rovněž předvedli zcela jistě nezapomenutelné vystoupení. Z Metalgate musím vyzvihnout divokou show IGORRR a pohlazení na duši od GOD IS AN ASTRONAUT.

Rudi:

Kým minulý rok som čakal na vstupe takmer štyri hodiny, teraz to boli štyri minúty. Metalová Pohoda - zaznelo v tomto roku z viacerých strán od slovenských návštevníkov a treba to brať skutočne ako veľkú pochvalu. 

Najviac zo všetkého ma potešil fakt, že hoci bol festival vypredaný, necítil som sa tam ani na chvíľu stiesnene a nepríjemne. Za všetko môže perfektne zorganizovaná prírodná tribúna a tiež skvelý program v stane Metalgate či na ďalších menších pódiách. Opäť raz palce hore, ako dokázali organizátori aj v tomto roku vylepšiť areál a myslieť na komfort návštevníkov. A keď si k tomu pripočítate výstavu Art-Brut-All a viaceré ďalšie imidžové vylepšenia, výsledkom je skutočne veľká radosť z príjemne stráveného času v Pevnosti.

Hudobne to bola tiež veľmi slušná žatva. Najväčšiu radosť mi urobili DEVIN TOWNSEND, EMPEROR, MADBALL, HATEBREED, CARCASS, OPETH, OATHBREAKER, ZHRINE, HAVOK... a viacerí ďalší.

Z prekvitajúcej gastro-zóny opäť raz bodovali Salt´n´Pepa Foodtruck, potešilo jedlo zo Srí Lanky a tradične skvelá čajovňa u Poutníka.

Tak zase o rok!