Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Díky fotografování jsem mohl z první řady vidět jak kapelu, tak fanoušky. Když jsem se těmi stovkami a tisíci fotek probíral, přišlo mi zajímavé dávat vedle sebe první řady různých kapel a vlastně jsem se tím dokázal poměrně dlouho skvěle bavit. Zde máte malý vzorek toho, jak to vypadá z fotokoridoru, pevně doufám, že se tam někteří i najdete:
I takto dokáží řádit fanoušci OPETH:
Katarze při koncertu EMPEROR:
Takto vypadají příznivci ruské kapely ARKONA:
Při TERROR padali lidi do koridoru jako na pásovém dopravníku:
Podobně to vypadalo i při HAVOK:
Cuky Luky na MISS MAY I:
Před FALLUJAH a CRYPTOPSY se fans dostali řádnou sprchu od hasičů:
Poznáte na koho vystrkují růžky tyto sleny? Na Polyho z kapely INSANIA
Týpek uprostřed zřejmě dává na vědomí své rozpaky ze zvuku CHELSEA GRIN:
Při METAL CHURCH někteří viditelně trpěli:
Punks na MADBALL:
Klobouky na FLESHGOD APOCALYPSE:
Začátek s GOD MOTHER
Tohle byste netipli, to je fanoušek techniků GORGUTS:
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
