Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nanovo sa rozbiehajúce slovenské deathmetalové vydavateľstvo pri hľadaní nahrávok súcich na vydanie rozhodilo siete doma i po svete a prvú americkú bandu zameralo v kalifornskom Victorville. Andrew Bowen (basa), Nick Crowell (bicie), Eli Castillo (gitary) a Shane Hayes (vokály) založili CARNAL NECROSIS v roku 2013, o rok na to vydali demo a nasledujúcu nahrávku, 6-skladbové EP, im tohto roku vydali ISP. S vyše 27 minútami by sa v súčasnosti dalo pokojne považovať aj za dlhohrajúci album, ale tieto detaily ponechajme bokom.
CARNAL NECROSIS sú mládenci, uctievajúci klasickú 90-kovú školu brutálneho amerického death metalu a konštatujem, že ak by tento materiál v aktuálnej hudobnej, zvukovej a grafickej kondícii vyšiel pred 20 rokmi, CN by na pozície obľúbencov katapultoval veľmi vysoko. Nakoniec, aj dnes je to skutočne kvalitný, nadupaný a hráčsky prepracovaný nárez, veľmi vybrúsene skladajúci poklonu klasikom. V tej záplave dnešných kapiel to chce veľa vypočutí, aby fanúšik ocenil kvalitný, ponuro sfarbený surový kov smrti s výbornými gitarovými riffmi, ťažkým growlom i zverským revom, trhajúcou basou a dobre znejúcimi bicími. Nahrávka má hustý vyvážený zvuk, po hudobnej stránke pripomenie napríklad staré časy CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION a floridské klasiky. Povedal by som, že tu znie čistá esencia USDM v časoch jeho prvého zlatého veku.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.