Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Majstri gore a jedni zo zakladateľov brutálneho amerického death metalu o rok oslávia tridsiatku – v roku 1990 by si asi nikto nepomyslel, že žáner bude aktuálny aj o pár desaťročí – a tretieho novembra vydali v poradí štrnásty dlhohrajúci album. Pri novinkách sa zvykne dodávať „dlho očakávaný“, ale na rovinu – všetci dávno vieme, čo od CANNIBAL CORPSE môžeme čakať a tak si skôr povieme „fajn, čujme, či to ešte stále má význam“. Z kapely je dávno klasika kovu smrti, už neprekvapí, dávno nešokuje, vie aspoň potešiť?
S potešením konštatujem, že s týmto kvinteto Mazurkiewicz, Webster, Barret, Fisher a O’Brien nemá problém ani v roku 2017. Pokiaľ ide o časový rozsah novinky, nadeľovali tentokrát naozaj rozšafne, dvanásť skladieb prehrmí za vyše 46 minút, ale materiál je opäť natoľko intenzívny, že teórie „zhutniť to tak do štyridsiatich...“ nemajú miesto. CC nemilosrdne a bez lapania dychu nakladajú od prvej po poslednú sekundu, a už v tej prvej viete, koho počúvate. Vlastný ksicht, to je presne to, s čím „mäsiari“ bodujú od začiatku a držia sa ho, na experimentovanie majú iné projekty, pokiaľ sa im teda vôbec experimentovať chce. Materiál je kompaktný, nie sú tam vyslovene vyčnievajúce skladby, ale to hlavne preto, že kompozícia, riffy i nápady sú na vysokej úrovni v každom kuse. Vokál, sóla a typické postupy nemajú ako sklamať, gitary sú podobne ako v prípade predošlej nahrávky často aj poklonou 80-kovému thrash metalu a hoci by sme celý slávny CANNIBAL CORPSE mohli už dlhé roky nazývať „deathmetalovými remeselníkmi“, stále sú to v prvom rade majstri.
Lyric video k "Red Before Black".
8 / 10
Violence Unimagined (2021)
Red Before Black (2017)
A Skeletal Domain (2014)
Torturing And Eviscerating Live (2013)
Make Them Suffer (Live) (SP) (2013)
Dead Human Collection: 25 Years Of Death Metal (2013)
Torture (2012)
Evisceration Plague (2009)
Kill (2006)
The Wretched Spawn (2004)
Worm Infested (MCD) (2002)
Gore Obsessed (2002)
Live Cannibalism (live) (2000)
Bloodthirst (1999)
Gallery Of Suicide (1998)
Vile (1996)
The Bleeding (1994)
Hammer Smashed Face (MCD) (1993)
Tomb Of The Mutilated (1992)
Butchered At Birth (1991)
Eaten Back To Life (1990)
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
