Pro milovníky plnovousů, tlustých strun a zešeřelých nálad to byl opět skvělý rok, což jistě potvrdí častý výskyt jmen jako ELDER, DVNE, LOSS či BLACKFINGER ve výběrech jeho nejzajímavějších nahrávek. Tedy, těch jmen tam bude nepochybně víc, to si jen egoisticky lovím v žebříčku vlastním. PALLBEARER, kteří se svým druhým albem „Foundations of Burden“ vyšvihli na špici silného post-sabathovského doom rockového hnutí, budou zjevně dokonce mnohým topkám panovat. Jejich třetí album „Heartless“ totiž představuje ještě vstřícnější vykročení k posluchačům, kteří si oblíbili těžké riffy, houpavé melodie a zádumčivě notující vokál frontmana Bretta Campbella.

Kapela se uchýlila do studia Fellowship Hall Sounds v rodném arkansaském Little Rocku a na analogový pásek nahrála kolekci sedmi skladeb, o jejíž mix se následně postaral legendární mistr zvuku Joe Barresi (TOOL, SOUNDGARDEN, QOTSA). Výsledek je přesně takový, jaký fanoušci doufali. Sound „Heartless“ má citelnou patinu, robustnost i dynamiku, která burácivým i plačtivým kytarám sluší. PALLBEARER nikam neustupují z vydobytých území. Už otevírák „I Saw the End“ se pustí do řemesla, které tahle parta ovládá nejlíp. Umrlčí linka jedné z kytar, hromový doprovod druhé, rozvážně funerální tempo zvonivých bicí, vysoko posazený Campbellův zpěv, zasněný, zamlžený, přesto naléhavý. Velmi důstojný následovník drtivého openeru desky předchozí.  

Celek „Heartless“ vyznívá přesně tak monumentálně skličujícím dojmem, jak se u PALLBEARER sluší a patří. Kontrapunkty stonerově zahuhlaných riffů a melodické kytary evokují ještě širší paletu inspirací než na „Foundations of Burden“ obohacenou o výraznou inklinaci k syrové hymničnosti alternativního rocku („A Plea For Understanding“), melancholické pomalosti post-rocku („Lie of Survival“), komplexnosti progresivního rocku a unikavé psychedelii. V pozadí toho všeho ale zůstává sveřepá metalová intenzita. Tentokrát se mi velmi, velmi těžko dostává z hlavy myšlenka, že arkansaské seskupení místy zní jako PARADISE LOST z alternativní reality, v níž nebyla nikdy přerušená královská linie „Draconian Times“. Třeba v sólovém nástupu „Cruel Road“ je tahle formule dotažená k dokonalosti.

PALLBEARER mají ale daleko k jakémukoli prvoplánovému epigonství. Ano, pro mnohé posluchače bude tahle deska znít opět stereotypně a mdle, ale rozhodně taková při podrobném zkoumání není. Architektura „Heartless“ je kaskádovitá, detailní a vrstevnatá, deska s každým poslechem pootevírá nové perspektivy, psychedelická zákoutí, progresivní lomy zvukových vln a emocionální nuance.