Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ruský medvěd řve obecně až moc, zeptejte se novodobých dějin Evropy. Jediný medvěd, kterého uznávám, je ten, který vychovává malou Mášu a od loňska také exemplář medvěda carského. Ne, nepřidal jsem se na stranu panslovanských pitomečků, kteří ve jménu vlasti bojují proti raw koláčkům a všemu, co má paprsky a snaží se prozářit jejich mentální blackout. Bear-Tsar je symbolem cholerické moskevské úderky s křupavým názvem SIBERIAN MEAT GRINDER. Ta se na scéně etablovala v roce 2015 bezejmenným albem, které nabídlo trochu vyčichlý crossover hardcoru a metalu s povinnými rapovými pokřiky a bezzubým plechovým zvukem. Fanoušci soudruhů z MOSCOW DEATH BRIGADE si sice přišli na své, ale pro mě to byl spíš jako neškodný méďa na odpoledním pikniku. Druhé album „Metal Bear Stomp“ proti němu připomíná lokomotivu v plném zápřahu. Explozi nahromaděné páry, doprovázenou výtržnostmi ožralých cestujících. Zvuk zmohutněl. Skladby nabraly svalstvo. Maskovaný buřt Vladimir the Grand Tormentor nasazuje vedle očesané masky Darth Vadera nekompromisní rowdie flow a dodává projevu kapely grády rozzuřeného pitbula.
Jasně, celé je to prudce devadesátkové. Přísný, ničím zvlášť neředěný rap metal. Pokud jste tehdy měli v lásce BIOHAZARD nebo recesisty z S.O.D., tak tahle pouliční směsice rapu, punku, thrashe a hardcoru rozezní v hlavě povědomé zvonky. „Metal Bear Stomp“ je ten typ desky, který na začátku nabere momentum a nechá ho táhnout celou soupravu až do konce. I když se ustavičný kvapík postupem času trochu unaví a oposlouchá, SIBERIAN MEAT GRINDER jsou pořád podepsaní pod kolekcí, která vám naskočí v mysli ve chvíli, když potřebujete vykopnout adrenalin do stropu. Trhej, méďo!
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.