Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ruský medvěd řve obecně až moc, zeptejte se novodobých dějin Evropy. Jediný medvěd, kterého uznávám, je ten, který vychovává malou Mášu a od loňska také exemplář medvěda carského. Ne, nepřidal jsem se na stranu panslovanských pitomečků, kteří ve jménu vlasti bojují proti raw koláčkům a všemu, co má paprsky a snaží se prozářit jejich mentální blackout. Bear-Tsar je symbolem cholerické moskevské úderky s křupavým názvem SIBERIAN MEAT GRINDER. Ta se na scéně etablovala v roce 2015 bezejmenným albem, které nabídlo trochu vyčichlý crossover hardcoru a metalu s povinnými rapovými pokřiky a bezzubým plechovým zvukem. Fanoušci soudruhů z MOSCOW DEATH BRIGADE si sice přišli na své, ale pro mě to byl spíš jako neškodný méďa na odpoledním pikniku. Druhé album „Metal Bear Stomp“ proti němu připomíná lokomotivu v plném zápřahu. Explozi nahromaděné páry, doprovázenou výtržnostmi ožralých cestujících. Zvuk zmohutněl. Skladby nabraly svalstvo. Maskovaný buřt Vladimir the Grand Tormentor nasazuje vedle očesané masky Darth Vadera nekompromisní rowdie flow a dodává projevu kapely grády rozzuřeného pitbula.
Jasně, celé je to prudce devadesátkové. Přísný, ničím zvlášť neředěný rap metal. Pokud jste tehdy měli v lásce BIOHAZARD nebo recesisty z S.O.D., tak tahle pouliční směsice rapu, punku, thrashe a hardcoru rozezní v hlavě povědomé zvonky. „Metal Bear Stomp“ je ten typ desky, který na začátku nabere momentum a nechá ho táhnout celou soupravu až do konce. I když se ustavičný kvapík postupem času trochu unaví a oposlouchá, SIBERIAN MEAT GRINDER jsou pořád podepsaní pod kolekcí, která vám naskočí v mysli ve chvíli, když potřebujete vykopnout adrenalin do stropu. Trhej, méďo!
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.