MASTER´S HAMMER jsou momentálně v kurzu, natáčejí znamenitá alba (jako je aktuální „Fascinator“), hrají výjimečné koncerty na výjimečných místech a zkrátka tak nějak vůbec zažívají dokonalou renesanci.  Za tím vším je v první řadě nutno hledat Františka Štorma, člověka, který skupině už podruhé vdechl život a díky svému multitalentu jí udržuje v centru pozornosti metalového všehomíra. Nás ovšem protentokráte zajímal pohled na tohle všechno očima někoho jiného, někoho, kdo logicky tak trochu stojí ve Františkově stínu, byť je podobnou osobností domácí scény – dalšího člena MASTER´S HAMMER, muže v kápi, Petra „Blackoshe“ Hoška.

Tak tedy začneme zostra a pro pořádek – už jsi řádným členem MASTER´S HAMMER nebo ne?

Členem jsem víc jak rok. Prostě od doby, kdy se začalo zkoušet a hrát živě. Jinak s kapelou spolupracuji od roku 2010 a přátelíme se a jsme spolu v kontaktu od roku 1988.

Jak probíhal „iniciační“ proces? Musel ses podepsat vlastní krví?

Franta mi zavolal, jestli chci s nimi hrát, tak ať dojedu na první zkoušku do studia Hellsound. Samozřejmě jsme to zapili. Navíc se mi zrovna narodila dcera.

Kdo vlastně přesně dnes tvoří MASTER´S HAMMER? A rozlišuje se nějaké studiové a koncertní obsazení kapely?

Studiové a živé obsazení je stejné.

Ptám se samozřejmě hlavně proto, že zejména role Necrococka v tomto směru je poněkud nejasná…

Necrocock v MASTER´S HAMMER od „Mantras“ už prakticky jen hostuje – nebo alespoň já mám takový pocit – nazpívá ty svoje kastráty a tím to hasne. Nic neskládá a kytary taky nenahrává.  Myslím, že je mu to jedno, protože má svoje skvělé projekty, o metal už se delší dobu vůbec nezajímá a koncerty hrát nechce.

Jaký to byl a je pocit, stát se součástí skupiny, jíž mnozí nazývají živoucí legendou a v metalovém ranku je pojmem takřka na celém světě?

Jak už jsem zmínil, byl jsem Frantou telefonicky kontaktován a okamžitě jsem si pro sebe zařval: „Jóóó!“. Vlastně jsem o to usiloval hned od chvíle, kdy jsme se zase začali scházet, což bylo v tom roce 2010. Nenápadně jsem ho přemlouval, jenže on se tomu buď smál, nebo o tom nechtěl nic slyšet. Takže jsem se na to vykašlal a žil dál v přesvědčení, že jednou na to stejně dojde, a já budu u toho. A tak se i stalo. Pochopitelně je to skvělý pocit, hrát ty staré šlágry a sdílet nadšení s fanoušky, kteří je s námi zpívají. Dá se říct, že zažíváme konečně taky nějakou satisfakci za ta léta odříkání a dřiny.

Chyběl ti ten život kolem fungování známé metalové kapely?

Byl jsem dost zaneprázdněný a po živém hraní až tolik netoužil. V posledních letech stárnutí jsem si občas začal v duchu říkat, že by nebylo marný něco takového zase zažít, než chcípnu, ať to není nuda. Teď se mi na to téma vybavilo, jak Franta nedávno kdesi u piva zahlásil: „No není to fantastický? Taková pitomá hudba a já se díky ní dostanu do různejch koutů světa. Zadarmo! A ještě mi za to dokonce platěj.“

Že jsou známou metalovou kapelou by se totiž dalo říct i o ROOT, zejména kvůli období, kdy jsi i ty byl jejich součástí… jak dnes vnímáš svůj někdejší odchod z jejich řad? Sleduješ osudy Big Bosse a ROOT?

ROOT jsem po mém odchodu vůbec nesledoval. Byl jsem „offline“, žil tak trochu v jiným světě, nepoflakoval se moc po hospodách, klubech a nechodil skoro na žádné koncerty. Teprve až teď na mě sem tam něco vylítne z Facebooku. Sporadicky jsme udržovali kontakt, když se jednalo o nějaké znovuvydání starých alb. Ovšem zůstali jsme přáteli a na můj odchod už si pomalu ani nevzpomínám. Např. Igor Hubík je asi největší nadšenec, jakého jsem kdy měl tu čest poznat. Zažili jsme spolu neuvěřitelný věci a hodněkrát mi strašně pomohl. Aleshe znám spousty let, taky ohromnej kamarád. A Big Bosse obdivuji, že to v těch jeho letech furt takhle dělá na plný pecky a není z něj zapšklej páprda otrávenej životem.

Myslím, že zrovna tvůj úhel pohledu na obě tyhle kapely nabízí pohled jedné z nejzasvěcenějších osob… jak bys je srovnal?

Proč bych je měl srovnávat? Jsou to dost odlišné kapely a přitom mají spoustu společného. Trojice TÖRR, ROOT, MASTER´S HAMMER! Tohle se mi vybaví, když dojde řeč na úplný začátky extrémního kovu v Čechách.

Po odchodu z ROOT, jsi, dalo by se říct, se svými projekty tak trochu sešel z očí většinové metalové veřejnosti… byl to úmysl? A jak se změnil tvůj život s projekty CALES či BLACKOSH poté?

Po odchodu z ROOT jsem byl hodně aktivní právě s projektem CALES a mělo to slušný úspěch, viz. alba „Savage Blood“, „KRF“ a „Return From The Other Side“. Taky jsem skládal pro Aleše Brichtu, jezdil s jeho kapelou a produkoval pár dalších nahrávek. Pak vyšel BLACKOSH pod nemalým labelem Iron Bonehead prod. a několik sedmipalců, včetně dvou splitek s MASTER´S HAMMER. Jo, možná jsem byl trochu mimo dění a míň vidět. Raději jsem se toulal po lesích nebo byl zavřený ve studiu.

Soudě podle bookletu nové desky MASTER´S HAMMER „Fascinator“ jsi se již aktivně podílel na jejím vzniku. Jaká přesně byla tvoje role? Co všechno jsi mohl ovlivnit a kde už ti bylo jasné, že „tady je Frantovo“?

Štorm nejspíš chytil druhou mízu a tvoří jak zběsilej. Než jsem se nadál, měl všechno hotový. Nápady dobrý, takže jsem ani neměl moc ambice se tam skladatelsky prosazovat. Pokud mi někdo vyloženě neřekne, abych něco udělal, tak to neudělám. Na to jsem příliš pohodlný a zaměstnaný svými projekty. Musel bych se soustředit na to, jestli ty věci budou vhodný pro MASTER´S HAMMER a hratelný pro ostatní členy, což je svým způsobem svazující a méně inspirativní. Nedává mi to tolik svobody, jakou bych potřeboval. Můj styl hraní je dost odlišný, trochu náročnější, až nepohodlný. Takže jsem vytvořil pouze své kytarové party, které jsem nahrál během jednoho večera v Hellsound. Mezitím jsem chodil blít, protože jsem snědl něco zkaženého a bylo mi příšerně zle. Sóla jsem nahrál doma a poslal přes net. Tak děláme nejvíc, že si posíláme data, mp3 a poznámky, jak co udělat líp anebo jinak.

Jak vnímáš texty MASTER´S HAMMER? Jsou pro tebe texty obecně důležitou součástí metalové skladby? Stejná otázka se nabízí i v případě Františkovy grafiky… mě osobně tedy přijde velmi určující a kupříkladu obrázek ze zadní strany aktuálního alba, vztahující se ke skladbě „Ve věži ticha“, považuji za velmi uhrančivý a celému albu tudíž velmi prospěšný…

V tom tkví genialita MASTER´S HAMMER, že jsou to umělecká díla po všech stránkách. Nejde vůbec o to, jak kdo umí moc dobře hrát, i když je to samozřejmě výhoda, v rámci nějaké řemeslné zručnosti. Dílo musí mít hlubší obsah, který ostatní zasáhne, něco jim předá, vnitřně je naplní a uspokojí.

Počty vašich koncertů utěšeně narůstají, reakce na ně jsou vesměs velmi pozitivní, dostáváte se i na místa, na která se to jen tak některým domácím spolkům nepodaří (Norsko nebo třeba plánované vystoupení na marylandském Death Festu a navazující latinskoamerické turné). Na jakou úroveň až myslíš, že to můžete dotáhnout – myslím velikostí koncertních prostor, počty fanoušků apod.?

Nemám ponětí, necháme se překvapit. Každopádně MASTER´S HAMMER jsou ve světovém undergroundu obrovským pojmem a ty možnosti posouvat se dál jsou celkem velké. Hodně asi záleží na nás samotných. Ovšem neradi bychom, aby se z toho stala nudná rutina a stroj na vydělávání peněz. Pak by se mohlo stát, že budeme sami sebe vysírat a lézt si na nervy. Teď jsme skvělá parta a jsme rádi, když se vidíme. Chceme pro fanoušky zlepšovat show a mít dobré vybavení, takže do těchto věcí se celkem dost investuje. Rádi bychom se zdokonalovali a hrozně nás to baví. Ta zpětná vazba od lidí nám hodně dává a my jim to chceme vracet, jak nejlíp umíme.

V této souvislosti je jistě zajímavá změna na postu baskytaristy, kde Vlastu Henycha bez nějakého zásadnějšího zájmu médií vystřídal Petr „Rámus“ Mecák, souputník Honzy Kapáka z AVENGER. Proč ale vlastně skončil Vlasta Henych?

S Rámusem se znám taky spoustu roků. On je brácha Honzy Kapáka, hrají spolu v AVENGER (dnes BOHEMYST), a předtím, než jsme ho vzali do kapely, s námi jezdil jako technik. Bydlí ve Volyni, kousek od studia Hellsound, kde zkoušíme, a je pohodovej týpek, kterej všechno bez problému zahraje. Snadné řešení, tak na co konkurs. Co se týče Vlasty, byl kdysi můj hrdina a trochu jako táta, když to tady všechno začínalo. Mám ho rád a vážím si ho, i když to s tou jeho osobností mnohdy není lehký. Prostě nám oznámil, že musí odejít z rodinných a dalších důvodů.

Co a jak dalece do budoucna nyní plánují MASTER´S HAMMER (krom naznačených koncertů)? Souvislé turné k novému albu po vlastech českých, kde byste zavítali i jinam, než jen do největších měst, bude?

Zatím máme do konce léta potvrzenou účast na několika významných světových festivalech. Nevím to teď z hlavy, ale dá se to snadno dohledat třeba na stránkách MASTER´S HAMMER. U nás například „Czech Death Fest“ a „Enter The Eternal Fire Fest“. Dál záleží na dalších nabídkách a naší agentuře Obscure Promotion. Samozřejmě chceme hrát, ale nepřehánět to. Souvislé turné nebo každý víkend hraní tady po Česku, to je něco, co absolutně nechceme provozovat.

Mimochodem, prý jsi se drobně podílel i na novém hitu ze světa počítačových her „Kingdom Come: Deliverance“. Co je na tom pravdy?

Ano, naprogramoval jsem symfonický orchestr do skladby AVENGER „Umírání životem“. Já teda hry vůbec nepařím a nemám v tom absolutně žádný přehled, takže vůbec nevím, o co jde.

Je něco, o čem by ses chtěl na závěr zmínit našim čtenářům?

Zdravím je a díky za rozhovor!