OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Šest let jsme museli čekat, než se nekorunovaní králové instrumentálního postrocku vrátili do Prahy. I když mluvit v případě GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR jen o post rocku by bylo trochu příkré. Jsou mnohem více, než jen to. Jsou to otcové, kteří tento žánr postavili na nohy a vychovali. Navíc, vždy v sobě měli prvky další a to ve velmi široké paletě od ambinetu až po vážnou hudbu. V roce 2011 zaplnili Akropoli. O rok později Lucerna music Bar. Nyní skoro nestačilo ani Divadlo Archa. Byl jsem trochu překvapen složením lidí, protože tu najdete mladé pankáče, hipstery, hodně alternativní zjevy i konzervativní starší šedovlasé pány. Členité kompozice a ta obrovská nálož emocí, kterou GODSPEEDI uzamykají do své hudby, mají tendenci spojovat.
Při táhlém intru, které na krabičkách obstarává Kevin Doira, se v některých chvílích třese podlaha. Basové vibrace se mi pokoušejí roztřást nohy a to nehraje nějak extrémně hlasitě. Po něm již nastupují legendami opředení Kanaďané. Úvod setu svěřili skladbě „Hope Drone“, která letos oslavila osmnáct let. Mohutná projekce je po většinu času rozdělena na dvě části, které často spojuje slovíčko „Hope“. Jednotliví hráči se při ní na scénu trousí postupně. Pozvolné budování atmosféry s kontrabasem a houslemi vytváří důstojné otevření koncertu, který pokračuje aktuálním materiálem. Konkrétně skladbou „Bosses Hang“ z aktuálního alba „Luciferian Towers“. V tom se pokračuje i v dalších kusech.
Až ke konci se pozornost kapely stáčí zpět k přelomu tisíciletí a albu „Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven“. Kompozice „Monheim“ byla tou nejcitlivěji zahranou skladbou, kterou jsem v tomto roce slyšel. Skoro se mi chce napsat, že to už není hudba – to je spíš citové vydírání. Podobné parametry nese i BBF3, která na konci uvolňuje asi největší erupci energie. Kanaďané nezklamali.
G_d’s Pee AT STATE’S END! (2021)
Luciferian Towers (2017)
Asunder, Sweet And Other Distress (2015)
Allelujah! Dont Bend! Ascend! (2012)
Yanqui U.X.O. (2002)
Lift Your Skinny Fists Like Antennas To Heaven (2000)
F♯A♯ (Infinity) (1997)
All Lights Fucked On The Hairy Amp Drooling (only 33 copies) (1994)
19.dubna 2018 - Praha, Divadlo Archa
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.